Lidovky.cz

Nespuštěná rakouská jaderná elektrárna nakonec vyrábí ze slunce

Ekonomika

  11:19
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Jedna stavba, symbol dvou ér. Rakušané přestavěli dokončenou, ale nikdy nespuštěnou jadernou elektrárnu Zwentendorf na sluneční. Minulý týden ji spustili. Atomový Zwentendorf mohl dodávat zhruba 22 000krát větší množství, než za rok vyrobí v solárních panelech.

Nespuštěná jaderná elektrárna Zwentendorf foto: Reprofoto

Přesně po třiceti letech od referenda, které rozhodlo o tom, že Rakušané dokončený Zwentendorf nakonec nespustí, tak takzvaný pomník jaderné energetiky získává alespoň částečné využití.

Zatímco jako atomová elektrárna měl mít ovšem výkon 700 megawatt elektrického proudu a pokrývat tehdy desetinu spotřeby Rakouska, se „slunečním pohonem“ dosáhne jen zlomek tohoto výkonu. Zastánci atomové energetiky se proto Rakušanům vysmívají.

„Fotovoltaické články na historické budově dřívější jaderné elektrárny Zwentendorf představují symbol pro novou energetickou budoucnost, šetrnou k životnímu prostředí,“ prohlásil při slavnostním otevření generální ředitel rakouského energetického koncernu EVN Burkhard Hofer.

Firma nákladem 1,2 milionu eur (31 milionů korun) instalovala 300 solárních panelů na fasády bývalých reaktorových budov, dalších 700 umístila do volného prostoru v elektrárně.

22tisíckrát slabší než atom
Celkem by měla nová sluneční elektrárna vyrobit ročně 180 000 kilowatthodin elektrické energie. Pro zastánce jaderné energetiky je ale přeměna dokončené, ale nikdy nespuštěné jaderné elektrárny jen dalším důkazem, jak nesmyslná je antiatomová politika v Rakousku.

„Kdyby Zwentendorf před lety spustili, mohli mít každý rok tisícinásobně více elektřiny, než kolik vyrobí solární články,“ řekl LN předseda České nukleární společnosti Václav Hanus. Atomový Zwentendorf mohl podle něj dodávat zhruba 22 000krát větší množství, než za rok vyrobí v solárních panelech.

Rakouští politici kontrují prohlášením, že „sluneční“ Zwentendorf je sice v porovnání s atomovou elektrárnou výkonem malý, celkově ale podobné zdroje dokážou jadernou energetiku v budoucnu nahradit. „V současné době už pochází čtvrtina energetické spotřeby Dolních Rakous z obnovitelných zdrojů. A naším cílem je, aby za deset let tento podíl přesáhl 50 %,“ uvedl dolnorakouský hejtman Erwin Pröll.

Zwentendorf byl dokončen a připraven k provozu už v roce 1978. Diskuse o možném nebezpečí atomové energetiky a jejím smyslu však vedla k tomu, že tehdejší kancléř Bruno Kreisky vyhlásil v roce 1979 v otázce spuštění elektrárny celonárodní referendum. Zároveň prohlásil, že pokud zvítězí odpůrci jádra, odstoupí z funkce.

Spuštění zabránilo referndum
Jeho prohlášení ale paradoxně způsobilo, že se z „atomového“ referenda stalo také referendum politické. Voliči se velmi těsným poměrem 50,47 % ku 49,53 % vyjádřili pro nespuštění Zwentendorfu. Rozhodlo jen 20 000 hlasů.

Kreisky přesto neodstoupil a dalších sedm let zůstal Zwentendorf prakticky v takovém stavu, aby mohl kdykoliv zahájit štěpnou reakci.

V roce 1986 pak světem otřásla jaderná havárie v ukrajinském Černobylu. S plány na zprovoznění jediné rakouské atomové elektrárny byl rázem konec. Od té doby se 90 % Rakušanů pravidelně vyjadřuje proti jakémukoliv dalšímu rozvoji jaderné energetiky, včetně dostavby sousedního českého Temelína.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.