K poslancům Národního shromáždění, kteří text schválili před osmi dny, se v noci na dnešek připojili také senátoři.
Zákon, který má fakticky legalizovat dosud nezákonné otvírání obchodů v neděli v nákupních centrech v okolí velkých měst, zaměstnavatelům nicméně ukládá, že svoje zaměstnance nesmí do práce v sedmý den v týdnu nutit. Na druhou stranu ti, kteří se pracovat uvolí, mají v metropoli a v největších městech dostávat dvojnásobnou mzdu nebo náhradní volno.
Tato druhá podmínka už neplatí v několika stovkách dalších menších měst a vesnic. To také hodlá levicová opozice v čele se socialisty napadnout u ústavní rady, protože podle ní je to porušení republikánské zásady rovnosti.
Zatímco v dolní komoře parlamentu většinová vládní pravice podpořená centristy zákon pohodlně prosadila, v Senátu skončilo hlasování v jeho prospěch jen těsně, a to 165 hlasy proti 159.
Už od roku 1906
Práce v neděli je ve vybraných turistických a komerčních oblastech a v podnicích - jako jsou například restaurace, obchody se suvenýry, tabákem a novinami, muzea či supermarkety - možné ve Francii již dávno. Zaměstnanci mívají náhradní volno pak v jiný den, nebo je obchod jeden den v týdnu uzavřen úplně, obvykle v pondělí.
Nynější rozšíření turisticky atraktivních zón zohledňuje i zájmy hypermarketů a podniků v příhraničních oblastech, kde v sousední zemi je v neděli otevřeno běžně. To je případ severofrancouzského města Lille, které trpí kvůli nedělím belgickou konkurencí.
Zákaz práce v neděli byl zaveden zákonem z roku 1906 po silném tlaku zaměstnaneckých odborů podporovaných veřejným míněním. Stalo se to po důlním neštěstí v severofrancouzském Courrieres, kde při nedělní práci zahynulo 1099 horníků, včetně mnoha dětí. Byla to tehdy jedna z největších důlních katastrof vůbec.