Lidovky.cz

Obama opět navrhl do čela Fedu vzývaného i proklínaného Bernanka

Ekonomika

  16:06
OAK BLUFFS - Americký prezident Barack Obama dnes navrhl do čela centrální banky USA Bena Bernanka i na druhé čtyřleté funkční období. Nominace se všeobecně očekávala, protože Obama Bernankovi připisuje zásluhu za to, že v USA zabránil další Velké hospodářské krizi. Nyní od něj čeká, že vyvede největší světovou ekonomiku z hluboké finanční a ekonomické krize a zajistí hladké oživení. Světoví ekonomové se však v pohledu na šéfa největší centrální banky světa liší.

Ben Bernanke foto: ČTK

První funkční období nynějšího šéfa Fedu, jmenovaného předešlým prezidentem Georgem Bushem v roce 2006, končí 31. ledna 2010. Nominaci na předsedu Úřadu federálních rezerv ještě musí schválit Senát.

Obama ve svém vystoupení na pobřeží státu Massachusetts, kde tráví dovolenou, šéfa Fedu v jeho přítomnosti vysoce ocenil. Bernanke podle něj "přistupoval k finančnímu systému, který byl na pokraji zhroucení, s klidem a moudrostí" a jeho krizi řešil "odvážnými zásahy a nekonvenčním myšlením, které pomohly zastavit hospodářský volný pád".

Řešení krize: peníze pro každého zadarmo

Bernankův Fed v reakci na šířící se krizi srazil úrokové sazby v USA na minimum a zaplavil finanční trhy stovkami miliard dolarů, aby zmírnil úvěrovou krizi a zastavil recesi. Do bankovního systému napumpoval jeden bilion dolarů a vedl záchranu takových gigantů jako byly Bear Stearns nebo American International Group.

Kritici mu v však vyčítají, že úroky snižoval pomalu a nevšiml si stále větší bubliny na trhu bydlení, kterou mohl potlačit přísnější politikou. Jiní namítají, že centrální banku za krize příliš zatížil rozsáhlými úvěry pro celý finanční sektor. Politika peněz zadarmo se navíc Americe může vrátit jako bumerang v podobě nepříjemné inflace hned, jak se ekonomika dostane z nejhoršího.

Udělal velké chyby, ale otočil o 180 stupňů a zabránil depresi

Současný šéf Fedu má ale v zádech podporu jednoho z nejrespektovanějších ekonomů světa Nouriela Roubiniho. Bernanke sice podle něho na počátku tisíciletí podporoval pomýlenou politiku Alana Greenspana, který tehdy držel úrokové sazby příliš dlouho na příliš nízké úrovni a nedokázal náležitě kontrolovat vývoj hypotečních úvěrů, čímž přispěl k vytvoření bublin na trhu nemovitostí, úvěrů a hypoték. 

Když krize kolem špatných hypoték začala, dopustil se spolu s Fedem podle Roubiniho také tří velkých chyb. Za prvé neustále tvrdil, že recese na trhu nemovitostí brzy dosáhne dna (nedosáhla ho ani o tři roky později). Za druhé tvrdil, že problém podřadných hypoték je omezený, zatímco ve skutečnosti to byl příznak největší dluhové a úvěrové bubliny v amerických dějinách. A za třetí tvrdil, že kolaps na trhu nemovitostí nepovede k recesi, přestože zhruba třetina pracovních míst vytvořených při posledním hospodářském zotavení byla přímo či nepřímo spojená s bydlením.

Když však v létě roku 2007 nastalo zadrhnutí likvidity a úvěrů, obrátil Bernanke politiku Fedu o 180 stupňů, a zabránil tak tomu, aby se krize prohloubila v depresi. Do značné míry toho dosáhl pomocí kroků a programů, které nepatří k tradičním nástrojům monetární politiky. Úroková sazba byla v podstatě stlačena na nulu, aby se snížily náklady na půjčky a zabránilo kolapsu spotřebitelské poptávky. Nové programy podnítily vyplašené instituce, aby opět začaly půjčovat, což bylo podmínkou pro schopnost podniků vyrábět. 

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.