Letos v únoru zaklepala na dveře Poradny pro uprchlíky a cizince plzeňské diecézní charity skupina deseti Bulharů. Bez peněz a bez bydlení se na charitních pracovnicích dožadovali pomoci.
Příběh, který ženám popsali, nápadně připomínal ten, jenž byly zvyklé slýchat po celý loňský rok od zoufalých dělníků z Mongolska či Ukrajiny. Doma zaplatili tři sta dolarů zprostředkovatelům. "Po příjezdu pak dali člověku, který na ně čekal, další peníze," popisuje peripetie cizinců Helena Duchková z plzeňské charity.
"Slíbenou práci jim ale nezařídil, místo toho po dvou dnech zmizel." Jen od začátku roku přišlo do charitního centra s podobnými starostmi přes sto lidí.
Nemají práci, domů nechtějí
Stejnou zkušenost mají i v dalších městech po republice, například v Pardubicích. Jen za poslední dva týdny se na tamní organizaci Most pro lidská práva obrátilo deset osob. "Přichází k nám Bulhaři, kteří se nechali zaměstnat u ukrajinského mafiána bez pracovní smlouvy. Ze dne na den je propustil s tím, že není práce," popisuje Kateřina Kotrlá ze sdružení.
Balkán místo Ukrajiny?Občané Bulharska, a také částečně Rumunska, převzali toto postavení po obyvatelích třetích zemí, kteří v současnosti získávají pracovní vízum do ČR jenom obtížně. Oproti tomu obyvatelé Bulharska jako občané jedné z členských zemí Evropské unie vízum nepotřebují. |
Méně Vietnamců, více Bulharů
Loni v dubnu Česko vízovými restrikcemi ucpalo hlavní tok, jímž do země proudily stovky pracovníků z Mongolska, Vietnamu či Ukrajiny. "Snížily se počty zahraničních pracovníků v souvislosti s hospodářskou krizí," stojí v čerstvě zpracované analýze ministerstva vnitra o aktuálních trendech v oblasti migrace.
Jenže "utažení kohoutků" pocítili i lidé, kteří z cizinců roky žijí. Začali do Česka za úplatu lákat pracovníky ze zemí Evropské unie, kde hospodářská krize ochromila pracovní trh. "Máme informace o větším počtu případů občanů EU, kteří hledají pracovní uplatnění, a v důsledku nepoctivého jednání zprostředkovatelů se ocitli bez prostředků. Týkají se občanů Rumunska a Bulharska," potvrdila LN Michaela Pozníčková z ministerstva vnitra.
Zatímco pro Mongoly či Ukrajince museli zprostředkovatelé zařizovat víza, s Bulhary ani Rumuny podobnou obtíž nemají. Jsou totiž občany Evropské unie a platí pro ně v tuzemsku stejný přístup na pracovní trh jako pro našince. "Na rozdíl od Čechů ale mají malé povědomí o svých právech, a jsou tak lehce zneužitelní," vysvětluje úřednice.
Úřad proto vymýšlí, jak novodobým "otrokářům" tržby z levných pracovních sil překazit. Možnosti jsou omezené, zatarasit cesty jako v případě cizinců ze zemí třetího světa nelze. "Je nutné posílit jejich informovanost, uvažujeme o letácích," líčí první plány Pozníčková.
Informace LN potvrdilo i Občanské sdružení Berkat -Komunitní , Multikulturní centrum Praha a program Migrace společnosti Člověk v tísni.
"V Plzni se na nás od začátku roku 2010 Bulhaři obrátili již 115krát, to je asi desetkrát více než před rokem," řekla ČTK Kateřina Churtajeva z Charity CZ. V Brně podle ní vzrostl počet bulharských občanů hledajících pomoc zhruba dvakrát.
Nouzovou situaci zaregistrovaly také pražské Občanské sdružení Berkat - Komunitní centrum Inbáze, Sdružení pro integraci a migraci či pardubická organizace Most pro lidská práva.