Navzdory tomu, že z pohledu hospodářského růstu a ekonomické stability podle něj eurozóna už dávno zkrachovala, nemyslí si, že evropští politici nechají nyní euro padnout. Cena za to však bude podle Klause velmi vysoká.
"Skutečná příčina této tragédie není racionální nebo neracionální hospodářská politika v Řecku, ale euro, které tuto tragédii způsobilo," uvedl prezident, který je známý svým skeptickým postojem ke společné evropské měně.
Pro Řecko by podle něj bylo řešením devalvovat měnu asi o 40 procent, což ale není možné. Alternativou by bylo snížení mezd v zemi o 40 procent. To však Klaus zas nepovažuje za jednoduše proveditelné. "Pak zbývá už jen jediné řešení, totiž převod peněz daňových poplatníků z ostatních zemí měnové unie," soudí Klaus.
Chápe prý, že se v zemích, jako je Německo, proti tomu zvedá odpor. "Proč by také měli němečtí daňoví plátci subvencovat Řecko? To je zcela legitimní otázka," řekl prezident, který ve čtvrtek vystoupí v Berlíně s přednáškou o evropské integraci.
Ještě tvrdší "poevropšťování"
Zopakoval také svůj názor, že euro nedodrželo očekávání, která s ním byla spojována. "A pokud jde o hospodářský růst a ekonomickou stabilitu, měnová unie už dávno zkrachovala," dodal. S ohledem na to, kolik politického kapitálu bylo do společné evropské měny investováno, si Klaus však nemyslí, že evropští politici připustí její krach. "Náklady na to ale budou velmi vysoké," dodal prezident.
V současné Evropě prý postrádá solidaritu, a to nikoli politickou, ale lidskou. Díky ní se podle něj podařilo na počátku 90. let prosadit měnovou unii ve sjednoceném Německu.
Jako známý kritik prohlubování evropské integrace vyjádřil obavu, že současná ekonomická krize bude politicky využita jako argument k prosazování "ještě většího poevropšťování". "Další unifikace se obávám, neboť ta problémy ještě zvětší," řekl. Právě o svém pohledu na evropskou integraci bude Klaus ve čtvrtek přednášet v Berlíně na Humboldtově univerzitě.
Řecko ve smrtelné spiráleŘecko se dostalo do smrtelné spirály insolvence a potřebuje okamžitou pomoc. Řekl to hlavní ekonom finančního ústavu Deutsche Bank Thomas Mayer. Řecko podle něj asi bude potřebovat mnohem víc peněz, než se uvádí. Zapojit by se proto podle něj měly i banky a případně další soukromí investoři. "Jestliže bychom Řecku snížili jeho dluh, který dosahuje 300 miliard eur (asi 7,65 bilionu Kč), na polovinu, pak by se Řecko snad mohlo vrátit na trh a půjčovat si tam," řekl Mayer novinářům v pondělí večer, tedy ještě předtím, než ratingová agentura S&P srazila rating Řecka do spekulativního pásma, a situaci tak ještě víc zkomplikovala. Mayerovy poznámky nemohly být kvůli embargu zveřejněny dříve. "Padesát miliard by na sebe mohl vzít soukromý sektor, například banky a pojišťovny," řekl bankéř. Jeho komentář je ojedinělým signálem podpory, které se v bankovním sektoru dostává požadavkům německé vlády. Ta už dříve uvedla, že by se do záchrany Řecka měl zapojit i soukromý kapitál. "Sami Řekové očekávají, že budou v následujících třech letech potřebovat alespoň 80 miliard eur (asi dva biliony Kč)," upozornil Mayer. "My bychom mohli vynaložit až 120 miliard eur a nebudeme ani vědět, jestli za to něco dostaneme. Rozumnější je ty peníze zaplatit předem," řekl. |
