Výstava bude probíhat v příštím půlroce, což je desetkrát delší doba než v případě her, a podle předpovědí organizátorů by ji mělo také navštívit desetkrát víc návštěvníků. Navíc až Expo skončí a statisíce hostů v čele se světovými státníky od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho až po severokorejského vůdce Kim Čong-ila odejdou, zůstanou Šanghaji silnice, trasy metra, letištní terminály a další infrastruktura v hodnotě 40 miliard dolarů.
Vše o šanghajském Expu 2010 naleznete ZDE |
"Expo urychlí rozvoj infrastruktury Šanghaje o dvacet let," tvrdí James McGregor, který spolupracuje s čínskou vládou a je autorem knihy Jedna miliarda zákazníků. "Mohly by zde být lepší ekonomické předpoklady než u olympiády," dodal.
Podle Čchena Sin-kchanga, profesora marketingu a managementu na Šanghajské univerzitě, by mohl dosáhnout ekonomický přínos výstavy 79,5 miliardy jüanů (téměř 224 miliard korun), což je více než čtvrtina celkových nákladů na pořádání výstavy a zároveň třiapůlnásobek toho, co vydělal Peking na olympiádě.
Čchen je však přesvědčen, že město vydělá na pořádání výstavy i nepřímo. "Expo nabízí městu příležitost posunout se od ekonomiky postavené na výrobě ke službám s vysokou přidanou hodnotou," říká Čchen.
"Expo urychlilo investice v Šanghaji. Opravdu si nemohou dovolit věci pokazit, protože je toho hodně v sázce," myslí si Jinny Jen, ekonom společnosti Standard Chartered. V roce 2002, kdy získala Šanghaj právo hostit Expo, vyčlenily čínské úřady na výstavbu a provozní náklady 28,6 miliardy jüanů a dalších 270 miliard jüanů do rozvoje infrastruktury, která zahrnuje i dva nové letištní terminály nebo tříletou renovaci historického nábřeží řeky Bund.
Pro srovnání, Peking utratil na výstavbu infrastruktury pro olympiádu 270 miliard jüanů, zatímco japonskou prefekturu Aiči stálo pořádání předchozího Expa v roce 2005 přibližně tři miliardy dolarů.
Šanghaj sází na to, že světová výstava, kterou 30. dubna slavnostně zahájil čínský prezident Chu Ťin-tchao, pomůže městu stát se do roku 2020 mezinárodním finančním centrem, odpovídajícím pozici Číny jako třetí největší ekonomiky světa.
Zatím se však Šanghaj stále ještě nemůže svým významem rovnat New Yorku nebo Londýnu a v dalším rozmachu jí částečně brání i čínská politika kontroly měny a pohybu kapitálu. Starosta města Chan Čeng nicméně loni v rozhovoru prohlásil, že silnou zbraní města je rychlý růst. Šanghajská ekonomika loni vzrostla o 8,2 procenta, zatímco New York ve čtvrtém čtvrtletí rostl pouze o 0,9 procenta po řadě sedmi čtvrtletí propadu.
