"To nedovolíme. Nezavedli jsme maastrichtskou smlouvu proto, abychom pak udělali krok zpět," řekl Trichet. Maastrichtská smlouva stanovuje podmínky plnění makroekonomických ukazatelů.
Šéf ECB v rozhovoru s týdeníkem také znovu obhajoval nedávné rozhodnutí banky začít s odkupem státních dluhopisů. ECB chce tímto způsobem přispět ke zklidnění situace na finančních trzích, především ke snížení nákladů na obsluhu dluhu pro silně zadlužené Řecko a další členy eurozóny, kteří mají napnuté finance.
"Situace byla dramatická, Evropa byla v epicentru krize," uvedl Trichet.
Někteří představitelé ECB s Trichetem nesouhlasí
Kontroverzní krok začít nakupovat dluhopisy vlád ale vyvolal ostrou roztržku mezi nejvyššími představiteli ECB. Trichet si proti sobě postavil ECB a především vlivného guvernéra německé centrální banky Axela Webera.
Ten rozhodnutí ECB otevřeně kritizoval a tvrdil, že vytváří vážná rizika z hlediska udržení stability.
"V posledních týdnech jsem pochopil jednu věc: v Německu se některé věci interpretují jinak," řekl Trichet. "Klauzule, že se nebude nikdo zachraňovat, znamená, že zde není povinnost nabízet subvence či transfery.
Neznamená to ale, že v mimořádných situacích jedna země nemůže nabídnout pomoc zemi druhé," dodal.
Německo si podle Tricheta články z Maastrichtu vykládá špatně
Maastrichtská smlouva, která umožnila vznik jednotné evropské měny euro, mimo jiné stanoví, že žádná země eurozóny by neměla zachraňovat jinou.
Německo odmítlo myšlenku, že by se z EU stala "zóna transferu", kde bohatí členové budou podporovat chudší země.
"Byl bych rád, kdyby německá veřejnost reagovala s takovou nevolí i na porušení evropského paktu stability v roce 2004, jako teď reaguje na naše rozhodnutí nakupovat státní dluhopisy," připomněl Trichet. Ministři EU se v roce 2004 dohodli na pružnějším uplatňování pravidel paktu.
