Česko bohatne a dotahuje náskok Slovinců. HDP je na 80 % průměru EU

Hrubý domáci produkt Česka totiž už třetí rok za sebou dosahuje 80% průměru EU. Výkon ČR se tak v této statistice nemění, zatímco Slovinci, kteří jsou meži postkomunistickými zeměmi premianty, loni spadli z 91% na 86%.

Na prvním místě je s 268 procenty již tradičně Lucembursko, které těží především z výhodných dańových podmínek a vysoké přeshraniční pracovní migrace. V Lucembursku žije zhruba půl milionu obyvatel, dalších 100.000 jich však podle odhadů do země každý den dojíždí do zaměstnání z Belgie, Francie či Německa.

Procento HDP na obyvatele podle parity kupní síly (PPS) vztažené k průměru EU27 (100) Přehled všech států EU a EHS (Norsko, Švýcarsko, Island) a také států, jenž o vstup do EU usilují. Lucembursko 268 Portugalsko 78 Irsko 131 Slovensko 72 Nizozemí 130 Maďarsko  63 Rakousko  124 Estonsko 62 Švédsko 120 Polsko 61 Dánsko 117 Litva 53 Velká Británie  117 Lotyšsko 49 Německo 116 Rumunsko 45 Belgie 115 Bulharsko 41 Finsko 110 Chorvatsko 64 Francie 107 Turecko 46 Španělsko 103 Makedonie 35 Itálie 102 Norsko 177 Průměr EU 100 Švýcarsko  144 Kypr 98 Island 120 Řecko  95 Černá hora 43 Slovinsko 86 Srbsko 37 Česko  80 Bosna a Hercegovina 30 Malta 78 Albánie 27

Druhou nejbohatší zemí zůstává Irsko se 131 procenty unijního průměru. Irům v přepočtu HDP na obyvatele příliš neuškodila ani hospodářská krize, která se na ostrově projevila velmi silně a stát musel masivními veřejnými výdaji zachraňovat finančních sektor.

HDP na obyvatele však ve srovnání s rokem 2008 kleslo jen nepatrně ze 135 procent na 131 procent. V těsném závěsu za
Iry jsou Nizozemci se 130 procenty.

Co je to PPS? Statistici ve svých porovnáváních použili takzvané standardy kupní síly (PPS). To je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do jisté míry vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně se dá říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.

Nejhůře si vedli Bulhaři (41 procent), Rumuni (45 procent) a Lotyši (49 procent), kteří si pohoršili vůbec nejvíce ze všech členských států EU. V roce 2008 se nacházeli ještě na 57 procentech průměru, ale hospodářská krize srazila v loňském roce lotyšskou ekonomiku zhruba o 12 procent. Zemi, kdysi označovanou za ekonomického tygra EU, tak musely před pádem zachraňovat úvěry od EU a Mezinárodního měnového fondu.

Výrazně lépe se vede Chorvatsku, které ještě ani není členem EU. Přesto již v současnosti se v případě přepočtu HDP na obyvatele nachází na 64 procentech unijního průměru a zařadilo by se tak na 21. místo hned za Slovensko. Chorvaté jsou tak teoreticky ještě bohatší než Maďaři s 63 procenty. Lépe než nejchudším Bulharům a Rumunům se vede i Turkům (46 procent), proti jejichž přijetí do unie se staví celá řada zemí.