Druhý zářijový víkend se Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodl na nových pravidlech kapitálu známých jako Basel III. Akcie bank reagovaly růstem, což by samo o sobě mělo v kriticky uvažujícím člověku vzbudit pozornost, ne-li nedůvěru. Vždyť banky mají podle nových pravidel udržovat nejdražší formu kapitálu, kmenový kapitál, na úrovni 7%rizikově vážených aktiv místo dnešních pouhých 2 %.
Důvodů pro pozitivní reakci trhu je několik. Za prvé, ačkoliv pravidla byla dohodnuta v rekordně krátkém čase, jejich plná implementace bude trvat 8 let, v některých parametrech i déle. Je zřejmé, že se jedná o ústupek některým zemím, především Německu, a bankovní lobby obecně. Argument, že pomalé zavádění pravidel do praxe je nutné vzhledem ke křehkosti globálního ekonomického oživení, je dobře obhajitelný na veřejnosti, ale zároveň znamená, že riziko nutnosti opět zachraňovat banky v případě, že by se ekonomická krize vrátila v příštích několika letech, zůstává vysoké.
Za druhé, pozornost regulátorů se až příliš zaměřila na kapitál, přestože základní problém finanční krize spočíval spíše v (ne)likviditě aktiv bank. Součástí nových pravidel sice jsou i nová pravidla pro likviditu, na těch se ovšem evidentně shoda uvnitř Basilejského výboru hledá mnohem obtížněji. Jejich plné zavedení má přijít až v roce 2019, a to ještě za podmínky, že k tomu bude "vhodné prostředí". Pravidla likvidity se nejvíce dotknou investičních bank, tedy těch, které stály u zrodu krize. A jak se ukazuje, jsou to právě ony, které mají i nadále ve světě bankovní lobby největší slovo. Pro investory jasný vzkaz: vítězem tohoto boje jsou investiční banky.