Rychle rostoucí miliardový byznys, ve kterém stále častěji dochází k podvodům a zneužívá se důvěry lidí. Tak lze charakterizovat trh s doplňky stravy, který i v době krize neustále roste. Jen v minulém roce zaznamenal obrat 4,5 miliardy korun. Podle odhadů České asociace pro speciální potraviny přitom zhruba dvacet procent tohoto obratu mohou tvořit produkty pochybné kvality.
"Kolem pěti tisíc přípravků, což je množství, které se prodává v lékárnách, je v podstatě nezkontrolovatelných. Tam je to skutečně loterie. U nich je minimální šance odhalení, že neobsahují, co výrobce deklaruje," říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny.
Trh s doplňky rapidně roste. Například v roce 2008 zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví asi tisíc žádostí o registraci doplňků stravy, v minulém roce už to bylo dva tisíce žádostí. "V posledních dvou letech rostl trh o třicet procent ročně," říká Tomáš Fabrický, jednatel společnosti Medi–Ap Pharma. Jeho firma přitom jen loni svůj objem prodeje zdvojnásobila. Podle Petra Meindlschmida ze společnosti Maniterapharma posílilo poptávku po potravinových doplňcích i zavedení poplatků za návštěvu u lékaře a recepty. Doplňky stravy jsou totiž volně prodejné.
Grafika - klikněte pro zvětšení
Firmy si píšou, co chtějí
Množí se ale případy, kdy přípravky neobsahují látky, které výrobci deklarují na obalu, nebo naopak obsahují složky, které zdraví neposílí. "Výrobci si mohou na obal napsat, prakticky co chtějí, i když je to protizákonné. Co doplňky ve skutečnosti obsahují, totiž nikdo při registraci nekontroluje," uvádí zdroj z prostředí firem vyrábějící doplňky stravy a léčivé přípravky, který si nepřeje být jmenován.
To potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví. "Povinnost oznámit ministerstvu zdravotnictví uvedení doplňků stravy na trh nelze považovat za proces schvalování nebo proces registrace tak, jak je tomu v případě léčivých přípravků. Předkládají se jen základní informace o doplňku stravy ve formě zaslání označení výrobku.
Hodnocení účinnosti doplňků stravy se neprovádí," vyjádřil se mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. "Kontroloři navštěvují převážně velké výrobce, což je zhruba deset firem, které ale zajišťují osmdesát procent celkového obratu," tvrdí Hlavatý. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) tak podle něj zkontroluje osmdesát procent trhu.
Při inspekci nevyhovuje třetina případů
Podle inspektorátu se ale kontrolují různí výrobci. "Nikdy neprovádíme kontroly náhodně," uvádí mluvčí SZPI Martina Šmídtová. U zvláštní výživy, kam potravinové doplňky spadají, zkontrolovala inspekce v minulém roce 650 výrobních šarží. Spadá do toho přitom nejen kontrola značení, ale také laboratorní analýzy. Ke zjištění nesrovnalostí dochází zhruba u třetiny případů.
Pokud inspektorát zjistí, že doplněk stravy obsahuje například jiné než deklarované množství určité látky, nařídí stažení kontrolované šarže z trhu. To ale neznamená, že výrobek jako takový se nesmí dál prodávat. Na ostatní výrobní šarže, tedy stejné produkty vyrobené v jiných dnech, se zákaz nevztahuje.
Nikdo nekontroluje, zda byl vadný výrobek stažen z prodeje
"Je velmi pravděpodobné, že když kontrola shledá jednu šarži závadnou, nebudou ani ostatní šarže v pořádku. Navíc fakticky nikdo nekontroluje, jestli ke stažení výrobku skutečně došlo," říká jeden z výrobců pod podmínkou zachování anonymity.
"Výrobce musí o stažení produktů informovat všechny své odběratele a musí nám to prokazatelně doložit," tvrdí Šmídtová. "Pokud vydáme takové nařízení, je to podle mne dostatečně ošetřené," doplnil ředitel inspektorátu Jakub Šebesta.
Rozhovor s šéfem potravinářské inspekce a další informace k tématu čtěte v dnešním vydání deníku
