V podstatě jde o měnovou politiku, která má za úkol zvýšit hladinu rezerv bankovního sektoru a podpořit tak nepřímo ekonomickou aktivitu. Princip je velmi jednoduchý. V prvním kroku centrální banka vytvoří pomyslný účet, který kredituje penězi vytvořenými "ze vzduchu". Vzhledem k tomu, že jde o peníze brané "odnikud", může tento účet dosahovat jakékoliv velikosti. Následuje krok dvě, kdy centrální banka za tyto virtuální peníze od bank a finančních institucí nakupuje "reálná" aktiva, zejména dluhopisy. Cílem je zvýšit objem rezerv v bankovním sektoru.
A rizika? Buďto bude tato politika přespříliš úspěšná a přivodí hyperinflaci, nebo naopak nezabere a banky získané peníze použijí na posílení svých bilancí s tím, že do ekonomiky se skutečně dostane jenom malá část takto "vytvořených" prostředků. Proč se však tištění peněz vzletně nazývá "kvantitativní uvolňování"? Kvantitativní proto, že se nominálně vytvoří specifický objem peněz. A uvolňování proto, že se nominálně bankám uvolní ruce pro půjčování peněz. Problém je, že Japonsko kvantitativně uvolňuje již cca 10 let, a pořád nic…