Překvapivou roli ovšem hrají komodity v Asii, kde se staly nástrojem nátlaku. Nedávná teritoriální roztržka mezi Čínou a Japonskem vyústila v mnohem závažnější problém, který se pro řadu výrobců v zemi vycházejícího slunce stává noční můrou a zasáhl je na velmi citlivém místě.
Čína využila svého dominantního postavení na trhu vzácných kovů (je zodpovědná za 97%celosvětové produkce) a zastavila vývozy do Japonska – největšího importéra. Kovy jsou přitom důležitou složkou při výrobě elektroniky, ve fotovoltaice či při výrobě hybridních motorů. Postoj největšího producenta vzácných kovů vystrašil svět.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Plány na snížení závislosti na Číně ihned oznámila Jižní Korea a USA. Nejaktivnější je samozřejmě Japonsko, které je nejvíce zasaženo.
Stát si naplno uvědomil strategický význam těchto komodit, a v nejbližší době hodlá investovat 1,2 miliardy dolarů do hledání nových zdrojů, přičemž okamžitě zintenzivnil jednání s možnými dodavateli (např. Mongolsko nebo Kazachstán). Finanční podporu by měl obdržet i výzkum a vývoj v oblasti hledání alternativ a stejně tak i recyklace. V konečném důsledku by pak obětí "vydírání" mohla být sama Čína, která ztratí svůj podíl na celosvětové produkci.
