Lidovky.cz

Zbídačené Irsko už tajně jedná o finanční pomoci. Patrně ji dostane

Ekonomika

  13:52aktualizováno  17:37
PRAHA/SOUL - Irsko jedná o čerpání finanční pomoci ze stabilizačního fondu Evropské unie a pravděpodobně pomoc dostane. Tvrdí to dva zdroje agentury Reuters. Irský ministr financí Brian Lenihan při tom ještě odpoledne tvrdil, že Dublin bezprostředně žádné peníze nepotřebuje a není tedy v pozici, kdy by musel nějakou pomoc domlouvat.

"Jednání probíhají a budou využity peníze z Fondu finanční stability Evropské unie (EFSF). Nebude žádné krácení (splatných závazků), ani žádná restrukturalizace, nic takového. Je velmi pravděpodobné, že Irsko pomoc dostane," řekl jeden zdroj.

Druhý zdroj agentuře potvrdil, že Irsko skutečně o pomoci jedná, ačkoliv irská vláda i Brusel tvrdí opak. "Mezi EU a Irskem se jedná o využití půjčky z EFSF v blíže neurčeném objemu," řekl druhý zdroj. "Je jasné, že k žádnému krácení (splatných závazků) nedojde, což by mělo pomoci uklidnit trhy," dodal zdroj.

Čtěte více:

První spekulace, že Irsko se chystá využít pomoci ze stabilizačního fondu EU, se objevily během pátku. Irsko i sama EU však spekulace vždy popřely.

Šéfové předních evropských zemí zastoupených na summitu skupiny G20 ještě ráno uklidňovali investory vystrašené vyhlídkami na ztráty, které by mohli utrpět ze svých investic do irských dluhopisů. Představitelé Německa, Francie, Británie, Itálie a Španělska po mimořádné schůzce v Soulu ujišťovali trhy, že nynější návrhy na sdílení nákladů případných vládních insolvencí se nebudou týkat současných dluhopisů. Úroky z irských obligací díky tomu ze čtvrtečních rekordů výrazně klesly.

Výnosy irských dluhopisů rostly v minulých dnech na rekordní maxima, protože Irsko je považováno trhy po Řecku za další možnou oběť dluhové krize "periferních" zemí eurozóny.

Úvěrové náklady klesají, rozpočet na sanace bank roste
Obrovské rozpočtové náklady sanace irských bank zvyšují pravděpodobnost, že Dublin příští rok požádá EU o finanční pomoc ze stabilizačního balíku ESTF. Ten EU v květnu přijala spolu s Mezinárodním měnovým fondem v celkové sumě 750 miliard eur (asi 18,5 bilionu Kč) a určen je na případnou pomoc zemím eurozóny ohroženým platební neschopností.

Úvěrové náklady Irska na trhu dluhopisů po prohlášení šéfů evropských zemí prudce klesly. Výnos desetiletých dluhopisů se snížil na zhruba 8,5 procenta ze čtvrtečního rekordu 8,95 procenta. Snížily se také portugalské výnosy, zatímco výnosy německých "Bundů" stouply z rekordních minim minulých dní.

Kroky Francie a Německa Irům přitížily

Bezprostřední příčinou zostření irské krize byly nedávné návrhy Francie a Německa. Podle nich by část nákladů na finanční záchranu zadlužených zemí nesli vedle daňových poplatníků ostatních zemí eura i soukromí investoři.

Ti tak byli nuceni vyžadovat po rizikových dluhopisech vyšší úroky, na což kromě Irska doplatily i dluhopisy Portugalska, Španělska a Itálie. Podle obchodníků právě to přimělo evropské lídry k jasnému vyjádření.

"Bez ohledu na debaty o budoucím trvalém mechanismu řešení krizí v eurozóně a o potenciálním zapojení soukromého sektoru do tohoto mechanismu říkáme jasně, že se to nevztahuje na žádný současný nesplacený dluh a žádný program realizovaný současnými finančními instrumenty," uvádí se v prohlášení hlavních evropských zemí.

EU se po řecké dluhové krizi snaží koncipovat nová pravidla pro dluhopisy vydávané od roku 2013. Zvažuje se možnost, že by investoři v případě vyhlášení platební neschopnosti některé země eura museli přijmout takzvaný "sestřih", restrukturalizaci dluhu v podobě výměny starých dluhopisů za nové s nižší hodnotou. S podobným postupem počítají dluhopisy některých rozvojových zemí.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.