Zprávu dnes přinesl The New York Times
"Ruské vlasy jsou nejlepší na světě", chvástá se Aleksei Kuznetsov, výkupník a prodejce lidských vlasů.
On sám přišel do Mosalsku, města, kde má dnes svou továrnu, chudý. Vyhlédl si největší budovu v okolí, koupil ji a zkusil štěstí. Zaměstnal několik desítek lidí, kteří pro něho získané vlasy myjí, barví a pak třídí dle odstínu a délky do krabic.
"Je to prostě kapitalismus", říká. Bohatí chtějí vypadat lépe, než chudí. Proto je jedna žena své vlasy ochotna prodat a druhá zaplatí za to, aby je získala. Je také pochopitelné, proč snáze získám vlasy zde, než třeba ve Švédsku.
Dnes je největším podnikatelem v Rusku v tomto oboru a jeho roční obrat tvoří okolo 16milionů dolarů.
Jak obchodovat?
Obchod s vlasy funguje snadno. Ve vytipovaných chudých částech země se potulují vandráci, kteří na sloupy vyvěsí nabídku s možostí prodat vlasy za drobné částky. Ženy, které často nemají jinou ekonomickou alternativu, se nechají oholit a oni svou kořist přeprodávají lidem, jako je Kuznetsov.
Samozřejmě také funguje nabídka přímo v kosmetických salonech, nebo dokonce přímo u pana Kuznetsova v továrně.
Pro globální průmysl znamenají zlatý poklad
Ve světě je dnes po lidských vlasech velká poptávka a stále roste. Nejvíce samozřejmě v USA, kde sice afro-americké ženy toto za žádnou novinku nepovažují, mezi světlovlasé ženy tuto novinku však přinesly celebrity jako Jessica Simpson či Paris Hilton.
Trend ovšem pomalu proniká také do Evropy.
Odhady hovoří o tom, že v USA maloobchodní trh s prodlužováním vlasů vynese asi 250 milionů dolarů ročně, což jsou zhruba 3% celého amerického trhu s vlasovou péčí.
"Jsou tyto vlasy hygienické?"
Průměrná cena za prodloužení je 439 dolarů, v elitních salonech se však můžeme setkat i s cenami v řádu tísíců dolarů. Americké ženy, které prodloužení vlasů podstoupí, se nezajímají o jejich původ. Obvykle se jen ptají, zda jsou hygienické.
Tak zvaná "blonďatá sklizeň" však není nutně novinkou. Pokud se podíváme na cestu hospodářského rozvoje v posledních desetiletích, pohybujíc se od Západní Evropy po Polsko a na Ukrajinu, tak v řádech desetiletí prošla tendence prodávat vlasy celou Evropou. Dnes je však stále složitější najít chudou blondýnku, která by byla ochotná své lokny prodat.