Bankovním domům by totiž vzhledem ke stále se zpřísňujícím pravidlům ze strany americké vlády přibylo více práce s obsluhou účtů. Sem se například řadí monitorování zámořských finančních transakcí, které jsou na tyto účty adresovány a následné informování amerických vládních institucí.
Problémem však je, že pro některá zahraniční zastoupení to znamená, že pokud neseženou jinou finanční instituci, která jim bude ochotná poskytnout služby, nebude moci daná mise zaplatit své tamní zaměstnance anebo například poskytnout peněžní příspěvky jednotlivým rozpočtům OSN. Tím je třeba rozpočet mírových operací anebo provozní rozpočet. Rozhodnutí bankovních domů se však týká pouze stálých diplomatických misí, nikoliv jednotlivých velvyslanců.
Vláda se omlouvá
Jednotlivé vyslance členských zemí u OSN to vyděsilo natolik, že se z tohoto důvodu minulý týden uskutečnilo setkání, které mělo problém vyřešit. Setkání se pod vedením americké administrativy, kterou zastupoval správní náměstek Patrick Kennedy, zúčastnilo diplomatické zastoupení všech 192 států OSN. "Vyslechli jsme obavy zúčastněných a nabídli jim určitá řešení," řekl náměstek Kennedy a dodal: "V Americe přece neexistují pouze dvě či tři banky, které zajišťují tyto služby." Konkrétní řešení však doposud nebylo zveřejněno. Kennedy se jednotlivým delegátům omluvil, ale řekl jim, že americká vláda nemůže bankám, jakožto soukromým institucím, nic nařizovat.
Finanční instituce, která vede nejvíce účtů jednotlivých misí, je jednoznačně JPMorgan. Tento fakt je především způsoben tím, že JPMorgan měla ještě donedávna v newyorském ústředí OSN jednu ze svých poboček. Na konci září však banka poslala vyslancům při OSN oznámení, že ke konci března již nebude poskytovat finanční služby pro tyto diplomatické mise. K JPMorgan se postupně přidaly i další bankovní domy. Jedna z bank, která podobný krok učinila již v minulosti, je Bank of America. Ta minulý rok zrušila pět účtů angolské ambasády. Zatím však žádná z amerických bank nepodala vysvětlení, proč se k tomuto kroku rozhodly přistoupit.
Jednání finančních institucí se dotklo i členů Rady bezpečnosti OSN, jako je třeba Francie či Čína. Avšak tyto větší státy nemají problém najít si novou banku. Země, kterých se rozhodnutí nejvíce dotýká, jsou státy jako třeba Jihoafrická republika, Maroko, Írán, Egypt či Palestina.
"Je to pro nás obrovský problém," říká jihoafrický velvyslanec Baso Sangqu a dodává: "Ať děláme, co děláme, nemůžeme najít nikoho, kdo by nám tyto finanční služby poskytl." Íránský vyslanec dokonce po OSN požadoval odplatu pro JPMorgan. Organizace by podle něj měla zrušit všechny své účty u JPMorgan a převést peníze jinam.
Egyptský zástupce, Maged Abdelaziz, má však pro jednání banky, která zrušila všechny své účty. pochopení. "Banky jednají na základě obchodního hlediska, takže počítají každou penny, kterou musí utratit." Přesto však dodává: "Nemůžeme najít žádnou další banku, prý není místo."
Na vině jsou drogy a terorismus
Americká administrativa přistoupila ke zpřísňování regulací ihned po teroristických útocích, které se uskutečnily 11. září 2001. Hlavním účelem těchto pravidel je zabránit podezřelým zámořským transferům, které by mohly sloužit k trestným činům, jako je praní peněz, financování terorismu anebo obchod s drogami.
Z těchto důvodů již dnes americká vláda po bankách požaduje, aby byl hlášen jakýkoliv pohyb peněz přesahujících částku 10 000 dolarů anebo jakákoliv jiná podezřelá aktivita. Podle nového návrhu amerického ministerstva financí by však regulace mohla jít ještě dál. Banky by totiž měly začít informovat o jakýchkoliv transferech peněz nehledě na převáděnou částku.
