Lidovky.cz

Špinavý proud se vrací, firmy vidí v konci jádra šanci

Ekonomika

  9:14
PRAHA - Konec jaderné energetiky v Německu může být pro české společnosti prospěšný. Na této situaci mohou vydělat jak majitelé elektráren, tak i české strojírenské a technologické podniky, které získají přísun nových zakázek. Zkrátka nepřijde ani stát, který vybere víc peněz na daních.

Parní turbína 50 MW typu ŠKODA MTD 30CE. foto: skoda.czReprofoto

"Osobně bych se přikláněl, aby jedním z pilířů konkurenceschopnosti českého průmyslu byla právě energetika – včetně exportu elektřiny," doporučuje Dean Brabec, ředitel středoevropského zastoupení konzultační společnosti Arthur D. Little.

Čtěte také:

Naopak spotřebitelé musí počítat s tím, že koncová cena kvůli německým záměrům vzroste, podle odhadů o téměř deset procent.

Před rozhodnutím kancléřky Angely Merkelové uzavřít šest jaderných bloků – další dva byly kvůli technickým potížím odstaveny již v předchozích letech – se za elektřinu v základním pásmu na burzách platilo kolem 50 eur za megawatthodinu. Tato cena však energetické společnosti nemotivovala k investicím. ČEZ, E. ON a další energetické skupiny proškrtaly své investiční plány.

Dopady německého rozhodnutí na Česko

na ČEZ:
navyšuje výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách a vydělává na exportu do Německa

  • vyšší cena zvýší v příštích letech zájem skupiny ČEZ o výstavbu či obnovu elektráren, včetně rozšíření Temelína


na dodavatele elektřiny:
výrazné zdražení elektřiny je může existenčně ohrozit, zejména pokud nestihli včas nakoupit elektřinu na tento, případně i následující rok

  • dodavatelé elektřiny bez vlastních elektráren zřejmě zintenzivní úsilí o jejich pořízení


na další výrobce elektřiny:
budou mít větší zájem o obnovu a výstavbu elektráren

  • zřejmě se objeví řada projektů střední velikosti, jakým je například plánovaná paroplynová elektrárna se záložním zdrojem v Prostějově


na energetické strojírenství:
dodavatelé strojů a technologií očekávají více zakázek

  • v Česku silný obor, zastoupený například firmami Škoda Power, Vítkovice Power Engineering, Škoda JS, Modřanská potrubní, Brush SEM či závody koncernů ABB a Siemens


na zákazníky:
nárůst tržní ceny o 20 procent může navýšit účet běžné domácnosti za elektřinu o zhruba osm procent

  • tento vliv může být redukován posílením koruny oproti euru (ceny na burzách se kotují v eurech) i poklesem zájmu o výstavbu větrných a solárních elektráren

Zdražení elektřiny k úrovním okolo 60 eur za megawatthodinu, kam se cena vyšplhala v reakci na německé kroky, však mění situaci. "Je to zhruba hranice, od níž nové projekty začínají být zajímavé," zmínil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ nové situace využívá a navyšuje výrobu a prodej elektrické energie.

"Navýšení výroby a vyšší export by mohly vylepšit letošní zisk skupiny ČEZ o jednu až dvě miliardy korun," odhaduje analytik společnosti Wood& Company Jan Tomaník. Odstavení šesti fungujících jaderných reaktorů změnilo pozici Německa na energetickém trhu.

Ještě loni Německo vyvezlo o 15 miliard kilowatthodin elektřiny víc, než dovezlo. Po jejich odstavení je závislé na dovozu. Zmíněných šest zdrojů vyrábělo okolo 40 miliard kilowatthodin ročně, tedy přibližně osm procent celkové německé produkce.

Problémy má zejména jih Německa, který se stal závislým na dovozu elektřiny z Francie, Česka i Rakouska. Nové realitě se musí přizpůsobit i státy jako Nizozemsko, Lucembursko a Švýcarsko, které dříve dovážely významné objemy elektřiny z Německa.

Výpadek jaderné energie zřejmě v příštích letech nahradí hlavně plynové a paroplynové elektrárny "Doba výstavby je zde nejkratší a dobře vyhovují stále náročnější ekologické legislativě," vysvětluje Jiří Gavor z poradenské firmy ENA. Ožít by mohl také zájem o uhelné elektrárny vybavené technologií zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.

Německá vláda schválila odstavení bloků na tři měsíce, tamní média však spekulují, že provoz již nikdy neobnoví. Koncern RWE, který se nechce vzdát jaderné elektrárny Biblis v Hesensku, se snaží odvrátit hrozbu uzavření elektrárny žalobou k soudu. Mračna se stahují také nad modernějšími devíti reaktory, které dosud běží.

Spolková vláda zřejmě odvolá své loňské rozhodnutí o prodloužení jejich provozu v průměru o 12 let. Naopak mohou být odstaveny v dřívějším termínu, než určila Schröderova vláda před deseti lety. Náměstek ministra životního prostředí Jürgen Becker v minulém týdnu uvedl, že vláda bude požadovat konec jaderné energetiky v zemi do roku 2020.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.