"Osobně bych se přikláněl, aby jedním z pilířů konkurenceschopnosti českého průmyslu byla právě energetika – včetně exportu elektřiny," doporučuje Dean Brabec, ředitel středoevropského zastoupení konzultační společnosti Arthur D. Little.
Čtěte také: |
Naopak spotřebitelé musí počítat s tím, že koncová cena kvůli německým záměrům vzroste, podle odhadů o téměř deset procent.
Před rozhodnutím kancléřky Angely Merkelové uzavřít šest jaderných bloků – další dva byly kvůli technickým potížím odstaveny již v předchozích letech – se za elektřinu v základním pásmu na burzách platilo kolem 50 eur za megawatthodinu. Tato cena však energetické společnosti nemotivovala k investicím. ČEZ, E. ON a další energetické skupiny proškrtaly své investiční plány.
Dopady německého rozhodnutí na Českona ČEZ:
|
Zdražení elektřiny k úrovním okolo 60 eur za megawatthodinu, kam se cena vyšplhala v reakci na německé kroky, však mění situaci. "Je to zhruba hranice, od níž nové projekty začínají být zajímavé," zmínil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ nové situace využívá a navyšuje výrobu a prodej elektrické energie.
"Navýšení výroby a vyšší export by mohly vylepšit letošní zisk skupiny ČEZ o jednu až dvě miliardy korun," odhaduje analytik společnosti Wood& Company Jan Tomaník. Odstavení šesti fungujících jaderných reaktorů změnilo pozici Německa na energetickém trhu.
Ještě loni Německo vyvezlo o 15 miliard kilowatthodin elektřiny víc, než dovezlo. Po jejich odstavení je závislé na dovozu. Zmíněných šest zdrojů vyrábělo okolo 40 miliard kilowatthodin ročně, tedy přibližně osm procent celkové německé produkce.
Problémy má zejména jih Německa, který se stal závislým na dovozu elektřiny z Francie, Česka i Rakouska. Nové realitě se musí přizpůsobit i státy jako Nizozemsko, Lucembursko a Švýcarsko, které dříve dovážely významné objemy elektřiny z Německa.
Výpadek jaderné energie zřejmě v příštích letech nahradí hlavně plynové a paroplynové elektrárny "Doba výstavby je zde nejkratší a dobře vyhovují stále náročnější ekologické legislativě," vysvětluje Jiří Gavor z poradenské firmy ENA. Ožít by mohl také zájem o uhelné elektrárny vybavené technologií zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.
Německá vláda schválila odstavení bloků na tři měsíce, tamní média však spekulují, že provoz již nikdy neobnoví. Koncern RWE, který se nechce vzdát jaderné elektrárny Biblis v Hesensku, se snaží odvrátit hrozbu uzavření elektrárny žalobou k soudu. Mračna se stahují také nad modernějšími devíti reaktory, které dosud běží.
Spolková vláda zřejmě odvolá své loňské rozhodnutí o prodloužení jejich provozu v průměru o 12 let. Naopak mohou být odstaveny v dřívějším termínu, než určila Schröderova vláda před deseti lety. Náměstek ministra životního prostředí Jürgen Becker v minulém týdnu uvedl, že vláda bude požadovat konec jaderné energetiky v zemi do roku 2020.