Lidovky.cz

Česko bude mít 60% podíl jaderné energie

Ekonomika

  20:28
PRAHA - Podíl jaderné energetiky na výrobě energie v Česku by se měl v budoucnu zvýšit na 50 až 60 procent. Nyní tvoří jednu třetinu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto počítá s dostavbou dalších bloků Jaderné elektrárny Temelín. Spotřeba elektřiny totiž roste.

Jaderná elektrárna Dukovany foto: ČTK

Na konferenci Strojírenství 2011 s podtitulkem ČR země špičkových jaderných technologií v Ostravě to dnes řekl ředitel odboru elektroenergetiky MPO Roman Portužák.

Čtěte také:

V domácnostech spotřeba neustále stoupá, v průmyslu také. "Jaderná energetika v našich podmínkách je odpovědí. Je bezemisní, stabilní. Uhlí, ať už budou, nebo nebudou prolomeny limity, bude ubývat, závislost na dovozech plynu nechceme zvyšovat nijak dramaticky. Obnovitelné zdroje v našich geografických podmínkách jsou drahé, navíc jejich vytěžitelnost je deset až 15 procent," konstatoval zástupce ministerstva.

Už ne tak pozitivně

Národní strojírenský klastr si nechal po nedávné havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima zpracovat průzkum, jak se Češi po katastrofě dívají na jadernou energetiku.

Negativní pohled má nyní 43 procent lidí, což je o devět procent více než v roce 2009. Zhruba 47 procent lidí zaujímá neutrální postoj. Pozitivní má pouze deset procent, což je o 13 procent méně než před dvěma roky.

Jaderná energetika se mát stát nosným pilířem českého energetického mixu. Po dostavbě Temelína se zvedne na více než 50 procent. "Vláda dala jadernou energetiku do svého programového prohlášení, prioritou je dostavba Jaderné elektrárny Temelín i po událostech ve Fukušimě," dodal. Japonskou elektrárnu po katastrofickém zemětřesení zničila vlna tsunami.

Objevují se podle něho také tendence k urychlenému zavedení ekologičtějších elektromobilů a náhradě stávajících spalovacích motorů. "I proto bude potřeba dalšího energetického zdroje, pokud se nechceme dostat do situací, že budou v budoucnu běžné výpadky," konstatoval Portužák.

Přebytkové je už pak jen Polsko
ČR se musí podle něho také rozhodnout ke zvýšení výroby elektrické energie kvůli situaci v okolních zemích. "Když se podíváme kolem, tak v Německu odstaví v roce 2022 jaderné elektrárny. Vznikne tam poměrně značný deficit, který zčásti mohou nahradit větrnými farmami na Baltu. Německo má ale značné problémy s přenosem ze severu na jih země," upozornil Portužák.

Další okolní státy energii většinou rovněž dovážejí. "Rakousko dováží pět milionů megawatt hodin, Maďarsko je deficitní, Slovensko, když dostaví elektrárnu Mochovce, tak bude vybalancované. Dneska je přebytkové pouze Polsko, které ale vyrábí 80 až 85 procent z černého uhlí," uvedl Portužák.

Kvůli ekologii však bude muset Polsko razantně změnit svůj energetický mix. "Kdybychom si proto řekli, že nebudeme stavět Temelín, odstavíme hnědouhelné elektrárny a teplárny, a dovezeme energii, tak fyzicky není odkud," dodal.

Česko je druhý největší vývozce
ČR je momentálně po Francii druhým největším vývozcem energie v Evropě. "Německo ještě loni bylo druhé, my jsme byli třetí. Nyní vývoz činí zhruba 12 milionů megawatt hodin. Uvažujeme, že trvale budeme mít přebytkovou bilanci v této úrovni, ne dramaticky více," řekl Portužák.

Rozhodnutí o výběru dodavatele pro dostavbu Temelína má padnout na jaře roku 2013. Dostavba by v tom případě byla dokončena v roce 2025. Náklady se odhadují na několik set miliard korun. Do tendru na dostavbu Temelína se přihlásily americká firma Westinghouse, francouzská společnost Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

"Zatím jsou šance vyrovnané. Všichni tři zájemci nabízejí zajímavé systémy, každý má svá pozitiva a negativa," uvedl zástupce ministerstva.

Po Temelínu Blahutovice?
Podle něho se nyní analyzuje, jak může stát ovlivnit tento tendr, jestli do něho může vůbec zasáhnout. "Jde o to, jakým způsobem můžeme korigovat zakázku ve smyslu zájmu státu," uvedl Portužák.

O stavbě další jaderné elektrárny v Blahutovicích na Novojičínsku je podle něj zatím předčasné mluvit. "Toto území je blokováno pro stavbu velkého energetického zdroje, který však může být, ale nemusí být jaderný," uvedl Portužák. Do dostavby Temelína lze jen těžko uvažovat s výstavbou další elektrárny, například v Blahutovicíh. "Určitě by neměla být zprovozněna před rokem 2040," podotkl Portužák.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.