Zjištění odpovídá i závěrům mezinárodních studií, podle nichž země, kde lidé dosahují lepších výsledků v matematických dovednostech a zároveň prokazují vyšší míru finanční gramotnosti, mají také vyšší úspory.
Podle průzkumu Češi, kteří měli dobré známky z matematiky, mívají jak vyšší příjmy, tak i zodpovědnost a rozumněji nakládají s penězi. Na 82 procent z těch, kteří mají nadprůměrné příjmy, mělo z matematiky jedničku nebo dvojku.
Více než polovinu z těchto nadprůměrně vydělávajících tvoří 'jedničkáři', kteří měli matematiku i na střední škole. Na 39 procent 'jedničkářů' má dostatečné finanční rezervy, proti 20 procentům 'trojkařů'.
"Aniž bychom chtěli podceňovat humanitní předměty, náš výzkum potvrdil, že z hlediska finanční gramotnosti a správného rozhodování v oblasti osobních financí se kvalitní studium matematiky ukazuje jako velice důležité. Možná je to dobré zjištění pro ty, kteří podporují obnovení povinné maturitní zkoušky z tohoto předmětu a zavedení výuky osobních financí do výuky na českých školách," uvedl obchodní ředitel ING IM Miloš Filip.
Bez příjmu nevydrží ani tři měsíce
Recese podle průzkumu přiměla většinu lidí více spořit. Přesto by zhruba dvě třetiny z nich při ztrátě příjmu vydržely se svými úsporami jen tři měsíce či méně. "Člověk by měl optimálně disponovat takovými úsporami, aby v případě výpadku příjmu dokázal financovat své základní potřeby po dobu alespoň čtyř až šesti měsíců. K této hranici se podle našeho průzkumu nedostanou plné dvě třetiny Čechů. Zcela bez úspor je potom 18 procent z nich," dodal Filip.
Podle dalšího průzkumu, uskutečněného v lednu nizozemskou centrálou ING Group v deseti zemích čtyř kontinentů, disponuje úsporami na tři a méně měsíců v průměru 65 procent lidí. V ČR je to 68 procent. Například v USA nemá úspory na ani jeden měsíc dokonce 48 procent obyvatel.
Češi se přitom vyjadřují v reakci na ekonomickou recesi z pohledu možných úspor na straně výdajů racionálně. Celých 37 procent míní, že je krize naučila méně utrácet za zbytečnosti, 27 procent si uvědomilo potřebu více šetřit kvůli nezaměstnanosti a 15 procent pak díky intenzívní mediální diskusi o penzijní reformě.