Ministerstvo životního prostředí nyní posuzuje již třetí žádost o udělení licence k průzkumu ložisek plynu a ropy v horninách. Australská firma BasGas si tentokrát vyhlédla území o rozloze 778 kilometrů čtverečních na Trutnovsku.
O zájmu firem Cuadrilla a BasGas vyhledávat a případně i těžit zemní plyn z břidlic informovaly Lidové noviny jako první na počátku února. Cuadrilla si vyhlédla území mezi Vsetínem a Novým Jičínem a BasGas požádal o povolení průzkumu v oblasti mezi jihozápadním okrajem Prahy a Berounem.
ČTĚTE VÍCE: |
Obě uvedené žádosti o licenci vyšly počátkem dubna v úředním věstníku Evropské unie. Konkurenční firmy nyní mají 90 dní na to, aby předložily své protinávrhy. Pokud se žádné námitky neobjeví, ministerstvo bude moci vydat své rozhodnutí o povolení, či nepovolení průzkumných prací.
Nález významnějších ložisek by mohl snížit závislost České republiky na dovozu plynu. "V době, kdy energetická bezpečnost hraje prvořadou roli, je získání zemního plynu z vlastních zdrojů důležité. Plynonosné břidlice dávají naději na nález suroviny, kterou naše země potřebuje, a zatím ji draze dováží," uvedl pro LN odborník na těžbu ropy a plynu Stanislav Benada.
INFOGRAFIKA |
Podívejte se, kdo má největší evropské zásoby zemního plynu v horninách
Zároveň však dodává, že výskyt plynu v břidlicích na českém území zatím nikdo systematicky nezkoumal. Výsledkem průzkumných prací tak může být jak pozitivní překvapení, tak i naprosté zklamání.
Jiní odborníci z oboru však na perspektivu těžby v Česku příliš nevěří. "Těžba zemního plynu z břidlic je naprosto spekulativní téma. Je to spíše pro akademickou debatu. Komerční význam v Česku má nyní i v horizontu mnoha let těžba klasickou technologií," uvedl mluvčí České naftařské společnosti Andrej Čírtek.
Možnými zásobami břidličného plynu v Česku se nezabývala ani v dubnu zveřejněná studie ministerstva energetiky USA. Podle této studie má v Evropě největší zásoby plynu v horninách Polsko následované Francií. Technicky dostupné zásoby v obou zemích převyšují pět bilionů metrů krychlových.
Takové množství by Polsku stačilo na 320 let spotřeby a Francii na 110 let současné spotřeby. Není však jisté, jestli Francie těžbu nekonvenčních zásob plynu vůbec povolí. Podle kritiků je tento způsob těžby plynu ekologicky nepřijatelný s ohledem na únik metanu během vrtání a těžby a také na možné riziko znečištění podzemních vod. Francouzská vláda zatím čeká na výsledek studií o dopadech těžby na životní prostředí, která má být hotová v červnu.
Polsko naopak chce těžbu břidličného plynu rozvíjet a snížit tím svou závislost na dovozu plynu z Ruska. Nejzajímavější průzkumné lokality si v Polsku rozebrala zhruba dvacítka společností, mezi něž patří americké koncerny ExxonMobil, Chevron, Marathon Oil a ConocoPhillips i domácí skupiny PGNiG a PKN Orlen.
Plyn v břidlicích se dobývá pomocí vody smíchané s pískem a chemikáliemi. Ty jsou podle těžebních firem neškodné, podle ekologů však mohou znehodnotit podzemní zásoby vody.
