Lidovky.cz

Břidlicový plyn? Nemá šanci, říká šéf Gazpromu

Ekonomika

  7:39
Tranzitní plynovod, kterým proudí ruský plyn do České republiky a dále do Německa, letos slaví 40 let od zahájení výstavby. Rusko již sice ztratilo monopolní pozici, stále však zůstává největším dovozcem plynu do Česka. A nic na tom zřejmě nezmění ani plánované investice do těžby plynu z břidlic v Polsku a dalších evropských zemích.

Výkonný ředitel společnosti Gazprom Export Alexandr Medveděv foto:  František Vlček, Lidové noviny

"Nedomnívám se, že americká zkušenost s těžbou plynu z břidlic bude lehce přenositelná do Evropy - z právních, geologických, technologických, ekologických a dalších důvodů," tvrdí pro Lidové noviny generální ředitel společnosti Gazprom Export Alexandr Medveděv.

Šéfexportér ruského plynu

Alexandr Ivanovič Medveděv (55) je generálním ředitelem firmy Gazprom Export, která zajišťuje vývoz plynu z Ruska na evropské trhy. Současně zastává pozici místopředsedy rady ředitelů Gazpromu a prezidenta Kontinentální hokejové ligy. Medveděv se narodil v Šachťjorsku na ostrově Sachalin a vystudoval Moskevský fyzikální a technologický institut. Od roku 1989 působil ve Vídni. Šéfem Gazprom Exportu a členem nejvyššího vedení Gazpromu se stal v srpnu 2002.

LN V květnu tohoto roku největší česká plynárenské společnosti RWE Transgas oznámila, že zahájila rozhodčí řízení s Gazpromem. Spor se týká vzorce pro výpočet cen plynu, který je odvozen od cen ropy a přispívá k výraznému růstu cen plynu dodávaného do Česka. Máte zájem o jednání s RWE o smírném urovnání sporu? Nebo budete čekat na výsledek arbitráže?
Samozřejmě že usilujeme o vyřešení sporu. V jakékoli fázi arbitrážního sporu je prostor na obchodní jednání. Otázky týkající se podmínek pro dlouhodobé smlouvy s většinou našich zákazníků v Evropě jsou založeny na principu "take-or-pay" (odeber, nebo zaplať). Kromě toho bych chtěl varovat před dalekosáhlými závěry ohledně růstu cen plynu svázaných s cenou ropy. Stačí se podívat na dynamiku spotových cen v posledních měsících. S vazbou na ropu to není tak hrozivé, jak říkají někteří analytici. Situace na spotových trzích se teď zásadně liší od situace před rokem - zmizely vysoké objemy plynoucí ze "zoufalých prodejů" smluvně nakoupeného plynu. Proto zmizel hlavní faktor snižující spotovou cenu.

LN Podíl Gazpromu na evropském trhu se zemním plynem v letech 2009 a 2010 klesal. Zároveň posílily svou pozici země, které dodávají do Evropy zkapalněný zemní plyn. Není nejvyšší čas, aby Gazprom předložil atraktivnější cenu a získal zpět ztracené pozice na evropském plynárenském trhu?
Co je důležitější? Zachování podílu na trhu, nebo vydělat víc peněz? Naše společnost je kotovaná na burze a akcionáři chtějí maximalizovat své zisky. Proto jsme si vybrali to druhé. A výsledek? Opravdu, v loňském roce naše dodávky klesly z 140,6 miliardy metrů krychlových v roce 2009 na 138,6 miliardy, ale příjmy se zvýšily ze 42,5 miliardy na 43,9 miliardy dolarů. Pro srovnání: pokud bychom chtěli dosáhnout stejných výsledků z hlediska příjmů a prodávali plyn za spotové ceny, trh by prostě nebyl schopen přijmout tak vysoká množství. To potvrzuje správnost zvolené exportní strategie.

LN Změny v cenové politice tedy nechystáte?
Situace v kontinentální Evropě v posledních dvou letech byla výjimečná a jen dočasná. Od konce roku 2010 vidíme, jak se vztah mezi cenami na burzách a v dlouhodobých smlouvách vrací do normálu. Tento proces ještě není u konce, ale ceny na spotových trzích byly za posledních pár měsíců několikrát vyšší než ta naše. Tudíž naše ceny jsou opět velmi konkurenceschopné. Není náhodou, že jsme revidovali odhad dodávek pro rok 2011 směrem nahoru. Nyní export do Evropy odhadujeme na 155 miliard metrů krychlových.

LN Domníváte se tedy, že má stále smysl vázat ceny zemního plynu na ropu? Zemního plynu je stále dostatek, zatímco v případě ropy již producenti nestíhají pokrývat rostoucí poptávku...
Problém není v tom, jak moc nebo jak málo je plynu nebo ropy. Problém je, zda je globální trh s komoditou dostatečně likvidní a hluboký. Na globálním ropném trhu se pohybuje velké množství kupujících a prodávajících. Proto se cena ropy tvoří na trhu, i když v poslední době zahrnuje velkou spekulativní složku spojenou se slabým kurzem dolaru. Trh s plynem nemá stejné kvality. Není globální, ale regionální. Obchoduje se zde v malých objemech, je tedy málo likvidní. Kromě severoamerického trhu není v žádném regionu dostatečně velký počet dodavatelů a odběratelů, jejichž aktivity by mohly vést k tvorbě cen za běžných tržních podmínek.

LN Evropské energetické burzy tedy za důvěryhodný trh nepovažujete?
Pokud se podíváme na kontinentální Evropu včetně České republiky, působí zde omezený počet velkých národních podniků a velmi malé množství dodavatelů. Evropa je závislá na dovozu zemního plynu, a bude záviset ještě víc, až vyčerpá své vlastní zdroje. Hlavní objem dováženého plynu do Evropy pochází z Ruska, Norska a Alžírska a v dohledné době se to nezmění. Proto se nelze spoléhat pouze na tržní mechanismy na tak mělkém a nelikvidním trhu. Někteří prodejci totiž mohou s cenou snadno manipulovat. Dlouhodobé smlouvy se vzorcem vázaným na cenu ropných produktů chrání zákazníky před takovými manipulacemi. Na druhou stranu ani monopolní dodavatel plynu by cenu nemohl ovlivnit. Stručně řečeno: současná úprava, kterou Nizozemci vymysleli před 40 lety, poskytuje velmi jemnou rovnováhu mezi zájmy dodavatelů a odběratelů. Zatím nikdo na nic lepšího nepřišel, ale mechanismus je neustále zlepšován s ohledem na měnící se realitu.

LN V posledních letech rychle roste zájem o těžbu zemního plynu z břidlic. Velké zásoby jsou v Polsku i dalších evropských zemích. Jak vnímáte plyn z břidlic? Jako riziko, jako "mediální bublinu", nebo jako další příležitost pro Gazprom?
Břidlicový plyn se těží zatím jen v USA. Naše analýza ukazuje, že tento plyn není levný. Cena v USA, v jediném rozvinutém a likvidním trhu s plynem na světě, je určena nabídkou a poptávkou. Nyní tam vznikl přebytek plynu, který stlačuje ceny dolů. Tamní cena okolo čtyř dolarů za milion britských tepelných jednotek je o dva dolary nižší než průměrné náklady na těžbu plynu z břidlic. Producenti břidlicového plynu mohou nějakou dobu přežívat díky zajištění, ale možnost uchýlit se k této technice byla již vyčerpána. Proto cena na trhu ve Spojených státech nevyhnutelně poroste na šest až sedm dolarů za tepelnou jednotku, aby hradila náklady těžebních firem i s malou marží. Plyn z břidlic je tedy dražší než plyn vytěžený klasickou metodou, ale jako doplněk k tradičnímu plynu má smysl.

ČTĚTE TAKÉ:

LN Pokud však technicky těžba funguje ve Spojených státech, měla by fungovat i v Evropě, kde jsou navíc vyšší ceny plynu...
Nedomníváme se, že americká zkušenost s těžbou plynu z břidlic bude lehce přenositelná do Evropy - z právních, geologických, technologických, ekologických a dalších důvodů. V každém případě bude břidličný plyn produkovaný v Evropě dražší než v USA. A proto nepovažujeme břidličný plyn za vážného konkurenta.

LN Rusko má největší zásoby zemního plynu na světě, ale často zaznívá kritika, že Gazprom málo investuje do průzkumu a rozvoje nových těžebních lokalit. Je tato kritika namístě?
Obvyklé kritiky, které jsou v Evropě slyšet na adresu skupiny Gazprom, se vzájemně vylučují. To nutkání zbavit se údajné závislosti na dodávkách plynu z Ruska a současně strach, že nebudeme schopni plnit své závazky, protože prý málo investujeme do průzkumu a těžby. Byznys v plynárenství funguje tak, že plyn musíte nejdřív prodat a pak začít těžit. Proto musíme mít garantovanou dlouhodobou smlouvu, abychom mohli začít investovat peníze do rozvoje nových polí a tak dále. Jeden z nejvýznamnějších důvodů, proč zachovat systém dlouhodobých smluv, jsou právě investiční aktivity. Krize zasáhla poptávku na našich exportních trzích, a to je důvod, který vedl k odložení investic do Bovanenkova pole a Štokmanova pole. Mimochodem krize ze stejného důvodu způsobila pozastavení nových projektů v oblasti zkapalňování zemního plynu. Ale krize postupně odeznívá.

LN Kolik tedy dáváte ročně na investice?
Náš investiční program pro tento rok dosahuje více než 816 miliard rublů (v přepočtu 492 miliard korun - pozn. red.) a mohl by být ještě navýšen. V loňském roce to bylo dokonce o něco více - 905 miliard rublů. A mezi priority patří práce na rozvoji nových ložisek a vybudování nových plynovodů, jež mají umožnit vyšší export.

-
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.