Itálii, Španělsko, Portugalsko a Irsko čeká každopádně horký zbytek léta. Elitní klub rozpočtových "prasátek" (podle anglického PIGS - Portugal, Ireland, Greece, Spain) se však nijak nebrání ani novým adeptům na členství - na dveře už podle analytiků klepe i Maďarsko.
Proč si jednoduše nepůjčí?
Průšvihářskému Řecku dojde podle tamního ministerstva financí hotovost 13. září. Co se bude dít poté zatím není příliš jasné, nicméně evropští politici se už několik týdnů snaží přízračnému "defaultu" zabránit. Problém je, že Řecku už na trhu nikdo za ufinancovatelný úrok jen tak nepůjčí.
ČTĚTE TAKÉ: |
V případě Spojených států je situace podobná, peníze dojdou 2. srpna. Bankrot zemi ovšem hrozí ze zcela jiných příčin. Stát si sice může kdykoliv výhodně půjčit, ale zabraňuje tomu jeho vlastní mechanismus – dluhový strop. Právě jeho zvýšení se snaží ministr financí i prezident Obama v Kongresu protlačit.
Kdy dojdou peníze ostatním hříšníkům? "V případě dalších zemí zatím nelze technicky vzato žádný kalendář určit, protože ty na rozdíl od USA nebo Řecka nejsou odříznuté od likvidity. Problém USA i Řecka je v tom, že – byť v obou případech z jiných důvodů – si nemohou půjčit na finančním trhu na splátku starých dluhopisů," vysvětluje analytička Markéta Šichtařová z Nextfinance.
ČTĚTE VÍCE: |
Další země si ale půjčit stále mohou, otázkou je však za kolik. Takzvaný výnos dluhopisů, tedy úrok, který budou státy muset věřitelům zaplatit, totiž ruku v ruce se schopností splácet úměrně stoupá. Hranice ufinancovatelnosti může být různá, nicméně například Itálie si už minulý týden na svůj strop pravděpodobně sáhla. Irská vláda má díky finanční pomoci peníze na provoz k dispozici pouze do konce roku 2013.
Bod zlomu
Kdy nastává onen bod zlomu, kdy peníze prostě dojdou? "Vždycky jde o nějakou událost, která vyžaduje velký objem hotovosti. Typicky jde o splacení dluhopisu, což vyžaduje jednorázově velký objem hotovosti," říká Ľuboš Mokráš z České spořitelny. V případě USA je to tak datum, které odhadlo ministerstvo financí ze známých budoucích hotovostních toků.
VÍCE O DLUHOVÉ NÁKAZE: |
Zlom může pro Evropany znamenat právě rozšíření dluhové nákazy. "To znamená, že do "defaultu" upadne například Řecko, tím trh zpanikaří, a nebude ochoten v aukcích kupovat ani třeba italské či španělské dluhopisy," popisuje Šichtařová. Potom by se i pro tyto země vytvořil "kalendář".
Blíž než si myslíme
Pokud se střední Evropa uklidňuje tím, že bankrot hrozí pouze prostopášným jihoevropanům či zhýčkaným Irům, neměla by usnout na vavřínech. Markéta Šichtařová upozorňuje, že mezi ohrožené země můžeme už nyní zařadit i Maďarsko.
"O něm se sice tak často nemluví, ale také je silně ohroženo, přesněji řečeno velmi ohrožený je jeho bankovní sektor," vysvětluje analytička. Pozornosti prý zatím uniká hlavně proto, že není součástí eurozóny, a tak maďarský bankrot neohrožuje přímo euro.
Podle Šichtařové mají Maďaři několikerou smůlu - ohromné zadlužení státu, vratký bankovní sektor a vysoký podíl zadluženosti domácností v posilujícím švýcarském franku. "Proti Maďarsku hraje vše, rostoucí úrokové sazby v Evropě a strach půjčovat předluženým, zvýšené sledování ratingů i očekávané zdramatizování v evropském bankovnictví v případě pádu některého ze států," dodává.
Kombinace těchto faktorů by mohla být pro Maďarsko vražedná.
