Svůj sen začal uskutečňovat v roce 1996, kdy se stal šéfem francouzské firmy Compagnie Générale des Eaux (CGE). Ta od dob Napoleona III. zajišťovala dodávky vody pro města Lyon a Paříž, od svého oboru se mírně odchýlila až v 80. letech, kdy přibylo ještě odpadové hospodářství, stavebnictví a energetika.
Messierovi trvalo jen pár let, než z CGE udělal druhou největší mediální korporaci po Time Warner a firmu se 150letou tradicí přejmenoval na Vivendi.
Když šéfuje oživlá pohroma |
Messier byl velký zastánce účetního ukazatele EBITDA, pomocí kterého se vykazuje zisk před zdaněním a odečtením úroků. Důvod je prostý: u Vivendi nebylo na první pohled zřejmé, o jak zadluženou společnost jde.
Problémy se naplno odhalily v roce 2001 poté, co na akciových trzích došlo k prasknutí takzvané internetové bubliny. Investoři přestávali věřit technologickým firmám, a jelikož jádro Vivendi tvořily přesně tyto podniky, tržní hodnota korporace spadla o 80 procent.
Nemohla počítat ani s pomocí francouzské vlády. S politiky se totiž Messier dříve rozešel ve zlém, když francouzskou kulturní výjimečnost označil za mrtvou, a kromě spojenců přišel také o dotace pro filmový průmysl.
Messier si ještě stihl odsouhlasit zlatý padák ve výši zhruba 20 milionů dolarů a v roce 2002 společnost s miliardovými dluhy opustil. Později byl v USA a ve Francii obviněn z oklamání investorů a nelegálního ovlivňování hodnoty akcií. Soud stále ještě probíhá.
Nástupce Messiera začal s rozsáhlou restrukturalizací, dříve nakoupený majetek prodával a přivedl Vivendi zpět k ziskům. Messier si založil poradenskou firmu.