"Zrušení celého úseku bude trvat několik měsíců," sdělil LN zdroj obeznámený s děním v ČEZ. "Ale je jasné, že po projednání s odbory úsek zanikne."
Odchod z ČEZ potvrdil Lidovým novinám také Schmalz, podle svých slov odchází na vlastní žádost. „Zahraniční akvizice nejsou pro nového šéfa ČEZ prioritou, chce se soustředit na Českou republiku, takže jsem s ním vyjednal svůj odchod. Odcházím z firmy na vlastní žádost, protože ČEZ se nyní bude soustředit především na domácí trh,“ uvedl ve středu ráno Schmalz.
LN se ho pokusily kontaktovat již v úterý, to měl vypnutý telefon. „Do konce měsíce v ČEZ naplno pracuji, zrovna jsem se vracel z Turecka a byl jsem v letadle,“ dodal Schmalz.
ČTĚTE TAKÉ: |
Schmalz vedl úsek fúzí a zahraničních akvizic přes sedm let a na jeho hlavu padají ztráty, které se na kontě ČEZ ze zahraničí začaly hromadit. ČEZ za éry Martina Romana a Schmalze ve vedení úseku investoval v zahraničí přes 100 miliard korun. Stabilní zisky přinášejí rozvodné sítě v Rumunsku a polské elektrárny, naopak ztráty přináší hlavně podíl v maďarském koncernu MOL a v albánské rozvodné soustavě.
DETAILNĚJŠÍ INFORMACE NALEZNETE V INFOGRAFICE: roman - grafika |
Přestože ČEZ se snažil prezentovat expanzi do zahraničí jako týmové rozhodnutí, byl to Schmalz, kdo je schvaloval a doporučoval.
Zahraniční investice ČEZ kritizoval také premiér Petr Nečas, který požaduje, aby firma upřela maximální pozornost a finanční prostředky na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
ČTĚTE VÍCE: |
V rozhovoru pro LN vyjádřil jisté pochybnosti o zahraničních investicích ČEZ i ministr financí Miroslav Kalousek.
Rozhodovat budou tvrdá čísla, řekl Kalousek
"Otázka zahraničních investic samozřejmě vypadala jinak ve světle situace, kdy se o nich rozhodovalo, a jinak, když přišla krize. O tom, do jaké míry byly zahraniční investice efektivní nebo ztrátové, nesmí rozhodovat pocity, ale tvrdá čísla. Management si samozřejmě musí svá rozhodnutí obhájit," řekl před týdnem LN Kalousek. "Zahraniční akvizice měly přinášet v jakémsi horizontu své zisky a management si musí obhájit, že ty investice nebyly ztrátové."
Na Schmalzovi vadilo některým politikům také jeho angažmá v politice, vrcholný manažer ČEZ sedí za ODS od roku 2010 v pražském zastupitelstvu. Podle kritiků tím symbolizoval prorůstání politiky a byznysu. Za Schmalzovým pádem může stát i snaha premiéra Nečase o omezení vlivu bývalého premiéra Mirka Topolánka v energetickém odvětví.
