Lidovky.cz

Proč ČEZ v cizině narazil? Trápí ho regulace a dluhy

Ekonomika

  11:00
PRAHA - Celkem 100 miliard korun vydala společnost ČEZ za éry Martina Romana na zahraniční expanzi. Nyní má dceřiné firmy od Polska a Německa až po Turecko a Albánii. Tím, kdo měl nákupy firem v zahraničí na starosti, byl úsek fúzí a akvizic vedený Vladimírem Schmalzem.
Elektřina - ilustrační foto.

Elektřina - ilustrační foto. foto: Michael SohnČTK

První akvizici se společnosti ČEZ podařilo dokončit v lednu 2005. Získala tehdy rozvodnou síť v západním Bulharsku. V posledních letech to však se zisky bulharských dceřiných podniků není žádná sláva. Bulharsko totiž stále reguluje ceny pro domácnosti, které se snaží držet na sociálně únosné výši. A to má na výsledky ČEZ v Bulharsku negativní dopad.

Ještě větší kouli na noze představuje pro českou firmu černouhelná elektrárna TEC Varna, kterou ČEZ koupil na podzim 2006. Celkem za ní zaplatil téměř devět miliard korun. Jenže tři ze šesti bloků elektrárny slouží za nepříliš výhodně nastavených podmínek jako záložní zdroj a ani provoz trojice zbývajících bloků se příliš nevyplácí. Elektrárna Varna za pět let vydělala jen 300 milionů korun.

Dvoumiliardový nedoplatek
Ani v sousedním Rumunsku se podnikání skupiny ČEZ neobešlo bez problémů. Podnikatelské prostředí je zde sice přívětivější, přesto hrozí rumunským dceřiným firmám platební neschopnost. Zdrojem potíží je tamní železniční společnost CFR, která už celé dva roky neplatí za spotřebovanou elektřinu. Nedoplatek na počátku letošního srpna dosahoval téměř dvou miliard korun.

Infografika - klikněte pro zvětšení:

c1

Poměrně bezproblémové je naopak podnikání ČEZ v Polsku. Firma zde vlastní dvě uhelné elektrárny na průmyslovém jihu země. Jejich ziskovost vzrostla díky investicím do spoluspalování biomasy a navýšení dodávek tepla do městských rozvodných soustav.

Se ztrátou hospodaří albánská rozvodná síť, kterou ČEZ koupil v polovině roku 2009. Špatný stav sítě a vysoké ztráty energie navíc vyžadují rozsáhlé investice. ČEZ se navíc potýká s tradičním albánským nešvarem - černými odběry elektřiny. Za první dva roky od akvizice albánská dceřiná firma prodělala dvě miliardy korun.

Nevyšel ani západní směr
Skupině ČEZ se příliš nevydařily ani plány na expanzi do Německa. Předloni koupila společně s Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) důlní společnost MIBRAG. ČEZ za poloviční podíl v podniku zaplatil 5,4 miliardy korun. Nyní svou polovinu prodává holdingu EPH, a to zřejmě se ztrátou. Prodejní cena podle informací portálu Česká pozice dosahuje pouhých 130 milionů eur, tedy v přepočtu 3,2 miliardy korun.
Zaměstnavatel Vladimíra Schmalze tak na obchodu nejspíš prodělal.

Infografika - klikněte pro zvětšení:

c1

ČEZ v současnosti prodává také svůj zhruba 37procentní podíl v turecké společnosti Akenerji, která staví a následně provozuje vodní a plynové elektrárny. Přitom v roce 2008 hovořil Martin Roman o Turecku jako zemi zaslíbené, kde během pěti let s tureckým partnerem Akkök Group investuje do stavby elektráren tři miliardy dolarů. Odborníci ale nad tímto krokem kroutí hlavou. Podle nich je záhadou, proč ČEZ opouští zrovna svůj nejperspektivnější zahraniční trh.

Zprávy o ztrátových investicích v zahraničí se v médiích objevují často. ČEZ ale vždy tyto informace popíral. „Nesouhlasím s tím, že některé akvizice jsou špatné. Znám totiž ekonomiku ve chvíli, kdy jsme o investici rozhodovali. Musím říci, že všechny akvizice jsou na plánu nebo nad plánem návratnosti,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro Lidové noviny nový generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.