Postupem doby ale začaly z trosek gigantů vyrůstat nové, životaschopnější firmy, lidé se odvážili podnikat, uchytili se i v zahraničí. Tisíce neudržovaných a nevyužívaných areálů v zemi ale na své zmrtvýchvstání ještě čekají.
Lidovky.cz přinášejí šestidílný seriál o největších továrnách v Česku, které neunesly volný trhTextilka OP Prostějov nepřežila „řádění“ svých šéfů |
První díl: OP Prostějov
Někdejší největší česká textilka vznikla na Hané v roce 1964 a zaměstnávala tisíce lidí nejen z tohoto regionu. Její pád v roce 2010 lokální ekonomiku vážně poznamenal, přestože tam v té době pracovalo již jen okolo 1500 zaměstnanců.
Nápor na pracovním úřadu kulminoval v lednu 2010. Pro ilustraci: nyní na Prostějovsku na jedno místo připadá 32 žadatelů o zaměstnání a celá oblast je čtvrtým nezaměstnaností nejvíce postiženým místem v Česku.
Řada současných čekatelů na práci pochází právě z této oděvní fabriky, ve které často pracovali už od vyučení. A jejich práce byla poměrně oceňována v Česku – řada obleků se i v době porevoluční mohla měřit s věhlasnější konkurencí i v zahraničí.
Obleky na míru, takzvané měřenky, vyráběl podnik pro řadu značek a vyvážel je do celé Evropy. Za pádem obra nestojí jen levná konkurence z východu, jak by se dalo čekat, ale hlavně řada fatálních manažerských pochybení, dost možná i kriminální povahy.
Majoritní vlastník firmy František Tuhý čelí trestním oznámením kvůli možnému vyvádění peněz z firmy, žalob však v celém spletitém konkurzu padla celá řada.
Někdejší management provedl řadu rozhodnutí, kvůli kterým OP přišlo o stovky milionů korun. OP po svém pádu dluží více než 500 věřitelům přes dvě miliardy korun, nejvíc peněz ve firmě utopila Česká spořitelna.
