V letech 2004 až 2009 táhla české investice v zahraničí hlavně skupina ČEZ. Po nástupu ekonomické krize a snížení cen elektřiny však své plány zredukovala. Pomyslnou štafetu přebírají další české energetické skupiny – EPH a Energo Pro.
ČTĚTE TAKÉ: |
Právě obor energetiky či těžby láká české společnosti nejvíce. „České investice v zahraničí se převážně soustředí na energetiku a potom na oblast posilující prodej vlastních výrobků a služeb, tedy na distribuci a prodejní sítě. Případné akvizice výrobních kapacit jsou pak často podmínkou vstupu na místní trhy nebo výsledkem silných investičních a daňových pobídek,“ říká Martin Scholz ze společnosti PwC Česká republika.
Energetický a průmyslový holding, za kterým stojí investiční skupiny PPF a J&T, v listopadu požádal o povolení k výstavbě moderní uhelné elektrárny u východoněmeckého Profenu. Projekt za více než 30 miliard korun chce realizovat do konce desetiletí.
Tím však plány holdingu EPH zdaleka nekončí. Podle slovenských médií jedná o odkoupení podílu ve Slovenském plynárenském průmyslu v hodnotě jedné až 2,5 miliardy eur. Dva stávající akcionáři GDF Suez a E.ON Ruhrgas prý chtějí ze slovenských plynáren vycouvat. Podle zdroje LN však konečná dohoda stále chybí a uzavření transakce není v tuto chvíli jisté.
Co E.ON prodává, Češi kupují
Na expanzi v zemích okolo Černého moře sází česká společnost Energo Pro. Koncem minulého týdne odkoupila od německého koncernu E.ON distribuční sítě v severovýchodním Bulharsku. V Gruzii, kde již vlastní 15 vodních elektráren, zahájilo Energo Pro výstavbu dalších dvou hydroelektráren.
Skupina Energo Pro má navíc na dosah ruky další miliardovou transakci. V září nabídla nejvyšší cenu za polského provozovatele vodních elektráren ZEW Niedzica. „Zatím čekáme na dokončení vkladu nemovitostí do majetku polské společnosti. Na ceně jsme se již s polským státem dohodli,“ uvedl spolumajitel skupiny Energo Pro Jiří Krušina.
ČEZ se však může na pozici nejaktivnějšího českého investora opět vrátit. Nový generální ředitel Daniel Beneš chce před zahájením stavby nových bloků v jaderné elektrárně Temelín vylepšit ziskovost skupiny. A je připraven investovat v zahraničí až sto miliard korun.
Tentokrát se má ČEZ soustředit na obnovitelné zdroje v zemích, jako je Polsko a Rumunsko. První etapa obřího větrného parku v rumunské Dobrudži je již hotová, druhá se bude stavět do konce příštího roku. „Celkem chceme pořídit větrné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem 3000 megawattů,“ plánuje Daniel Beneš.
České investice nemíří v zahraničí jen do oboru energetiky. Například investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera sází na ruský trh. Jen letos koupila ohromný zemědělský holding RAV Agro-Pro a postavila dvě nákupní centra. V minulých letech Kellnerovy firmy v Rusku investovaly například do těžby stříbra a finančních služeb.
Nejhorší investice? V Řecku
Zatímco ruská Home Credit & Finance Bank jen za první tři čtvrtletí letošního roku vydělala přes pět miliard korun, najdou se v portfoliu skupiny PPF i méně úspěšné investice. Na propadák zatím vypadá nákup zhruba pětiprocentního podílu v řecké Piraeus Bank. Kellnerova skupina jej v dubnu koupila za 65 milionů eur, současná tržní hodnota podílu je sotva čtvrtinová.
Mezi nejaktivnější české investory v zahraničí se v blízké době mohou zařadit také státem vlastněné České dráhy. Ty se totiž chtějí zúčastnit privatizace nákladních přepravců na Slovensku a v Polsku.
Pokud by uspěly a sehnaly desítky miliard korun na odkoupení privatizovaných podílů, vytvořily by středoevropského lídra v oboru nákladní železniční přepravy.
Připravit se však musí na doslova „bratrovražedný“ boj. Účast v privatizaci slovenské ZSSK Cargo oznámila také investiční skupina BXR Group, za kterou stojí jeden z nejbohatších Čechů Zdeněk Bakala. Ten chce také do několika let za několik set milionů eur zprovoznit důl Debiensko v Polsku.
