Lidovky.cz

Česko váhá. Nečas odmítl smlouvu na záchranu eura

Ekonomika

  7:40aktualizováno  8:49
BRUSEL - Česko se zatím nepřipojí k nové reformní smlouvě, na níž se v rámci záchrany eura po těžkém nočním jednání na summitu v Bruselu dohodla většina států Evropské unie. Británie a Maďarsko se k ní odmítly připojit, Češi a Švédové to ještě zváží.

Premiér Petr Nečas po příjezdu na summit EU v Bruselu. foto: Reuters

"Ukázalo se, že není průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích," řekl po takřka desetihodinovém jednání po páté hodině ráno Nečas. Dodal, že vzniká projekt nové mezivládní smlouvy, v níž by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla fiskální disciplíny a automatické sankce v případě nedodržení svých rozpočtů. K tomuto uskupení se budou moci přidat i další země, které nepoužívají euro.

"Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát," uvedl Nečas. Česko chce "velice pečlivě" výslednou podobu zmíněné smlouvy sledovat. Nečas dodal, že Praha není jediná, kdo se nepřipojil, protože totéž odmítly i Švédsko, Maďarsko a Velká Británie.

Zda se nakonec Česko připojí, bude záležet na výsledné smlouvě, která by podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho mohla být hotova do března. Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost.

Evropa již vícerychlostní je, míní Nečas

Český premiér také zmínil, že se prý podařilo vyškrtnout některé "křiklavé záležitosti", jako je třeba předschvalování rozpočtů evropskými orgány. Ještě před začátkem summitu označil premiér ztrátu rozpočtové suverenity jako těžko představitelnou.

Kvůli možnosti rozdělení Evropy na ty, kteří budou ve smlouvě zahrnuti a kteří nebudou, se už předem hovořilo o hrozbě dvourychlostní Evropy. Nečas ale podotkl, že EU je již "vícerychlostní", protože některé země platí eurem a některé nejsou v takzvaném schengenském prostoru.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na summitu Evropské unie

Unijní prezident Herman Van Rompuy po jednání, které bude dnes pokračovat, řekl, že země eurozóny a další členské státy EU budou usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond (MMF).

"Je to ale samozřejmě úvaha, protože tam není žádný pevně vyjádřený úmysl," řekl k tomu Nečas. "Navíc u nečlenských zemí eurozóny je to samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost," dodal.

K TÉMATU:

Nečas ale zopakoval, že kdyby to znamenalo, že země platící eurem půjčí 150 miliard eur a 50 miliardami euro přispějí nečlenské země eurozóny, tak by to pro Česko znamenalo téměř 90 miliard korun z devizových rezerv České národní banky, což je více než deset procent. Před jednáním kvůli tomu podotkl, že je to tudíž pro ČR těžko přijatelné, ovšem zcela to nevyloučil.

Francie vs. Británie

"Toto je summit, který se zapíše do historie," řekl ještě před jednáním francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Dodal, že by upřednostňoval reformu smluv v celé EU. "To nebylo možné vzhledem k pozici našich britských přátel. A tak to bude prostřednictvím mezivládní dohody 17 (zemí eurozóny), avšak otevřené dalším," dodal Sarkozy.

Britové požadovali ústupky, které Němci či Francouzi nebyli ochotni dát. Britský premiér David Cameron chtěl zejména právo veta při rozhodování v EU o finančních záležitostech. "To jsme nemohli přijmout," řekl Sarkozy.

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu Evropské unie

"Řekl jsem, než jsem přijel do Bruselu, že pokud nebudu moci dostat adekvátní záruky pro Británii v nové evropské smlouvě, pak s ní nebudu souhlasit. To, co se nabízí, není v britských zájmech, takže jsem s tím nesouhlasil," řekl britský premiér David Cameron. Toto rozhodnutí podle něj bylo velmi těžké, avšak správné.

"Vždy jsem říkala, že 17 států euroskupiny bude muset znovu získat důvěryhodnost... A myslím, že s dnešními rozhodnutími to může a bude dosaženo," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. ČR se v přístupové smlouvě zavázala, že jednou společnou evropskou měnu přijme, ovšem není pro to stanoven žádný časový harmonogram.

Hlavní body dohody summitu EU

Přehled hlavních bodů, na nichž se dnes časně ráno dohodli lídři členských států EU a eurozóny:

  • Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané a nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasný termín, kdy by mohla tato změna začít platit.
  • Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy každého ze členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.
  • Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, stihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.
  • Evropský stabilizační mechanismus (ESM) začne fungovat od června 2012. Původně to mělo být o rok později. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013. Celková kapacita EFSF/ESM ve výši 500 miliard eur bude revidována v březnu 2012.
  • Státy eurozóny i celé EU během deseti dnů potvrdí, zda jsou schopny poskytnout půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 200 miliard eur, které mají pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Peníze možná poskytne i Česká republika. V jejím případě jde o zhruba 3,5 miliardy eur (téměř 90 miliard korun).
  • K příjímání rozhodnutí v rámci Evropského stabilizačního mechanismu bude stačit v naléhavých situacích nejspíš jen kvalifikovaná většina. Dosud mělo být rozhodnutí jednomyslné. Tato úprava však závisí na názoru finského parlamentu.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.