Lidovky.cz

Kraj podpořil ČEZ, zamítl odvolání aktivistů proti Prunéřovu

Ekonomika

  10:10
PRAHA - Ekologické organizace se svými pochybnostmi o zvoleném způsobu rekonstrukce uhelné elektrárny Prunéřov nenašly u Krajského úřadu v Ústí nad Labem zastání. Krajští úředníci potvrdili dřívější rozhodnutí Městského úřadu v Kadani o udělení územního rozhodnutí.

Elektrárna Prunéřov foto: Jiří Peňás, Lidové noviny

Jde tak o dílčí úspěch elektrárenské společnosti ČEZ, která se do obnovy tří uhelných bloků v Prunéřově chystá investovat 25 miliard korun.

Na druhou stranu však projekt nabírá stále větší zpoždění. Podle původních plánů měla komplexní obnova elektrárny Prunéřov začít již letos na jaře a skončit v roce 2013. Místo toho ČEZ ještě nemá stavební povolení. "Termíny si vůbec netroufáme odhadovat. Zvláště ne po dosavadním průběhu," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Organizace Greenpeace a Ekologický právní servis, které projekt skupiny ČEZ považují za zastaralý a neefektivní, chtějí v odporu proti elektrárně pokračovat. "Rozhodnutí Krajského úřadu napadneme u správního soudu. Podle nás v podstatě nedošlo k vyřešení našich základních výhrad," uvedl Jan Šrytr z Ekologického právního servisu.

Elektrárna Prunéřov

  • Elektrárna Prunéřov je největší uhelná elektrárna v Česku, nachází se na Chomutovsku.
  • Spaluje málo kvalitní hnědé uhlí z lomu Tušimice.
  • V současnosti zde jsou v provozu čtyři 110megawattové bloky z konce 60. let a pět 210megawattových bloků ze začátku 80. let.
  • ČEZ plánuje komplexní rekonstrukci tří novějších bloků, ostatní budou odstaveny.
  • Podle dřívějších plánů ČEZ měla být modernizovaná elektrárna spuštěna v roce 2014.

Ekologům vadí nízká účinnost zvoleného řešení, které neodpovídá požadavkům Evropské unie na výběr nejlepší dostupné technologie, a upozorňují také na nedostatek uhlí v lomu Tušimice na Chomutovsku, který prý nebude stačit na plánovaných 25 let provozu obnovených bloků.

Proti je i Mikronésie

ČEZ tyto argumenty odmítá. Málo výhřevné hnědé uhlí z lomu Tušimice se nehodí pro spalování v moderních nadkritických blocích. Zásoby hnědého uhlí v lomu vystačí podle Kříže i s mírnou rezervou na celou dobu životnosti obnovených bloků v Tušimicích i Prunéřově. Spor mezi ekology a skupinou ČEZ vypukl již před třemi lety, kdy probíhalo schvalování dopadů stavby na životní prostředí.

Ekologičtí aktivisté dokonce získali na svou stranu tichomořský ostrovní stát, který ohrožuje stoupající hladina moře. Federativní státy Mikronésie vyjádřily obavy, že "jejich území bude podstatně ovlivněno činností elektrárny Prunéřov". Tehdejší ministr životního prostředí Jan Dusík si najal norskou konzultační firmu DNV, aby spor rozsoudila.

Konzultanti z DNV dali ve většině sporných bodů za pravdu skupině ČEZ, zároveň však uznali, že emise z elektrárny budou vyšší než v případě nadkritického bloku požadovaného ekologickými aktivisty.

Zároveň "nachytali" ČEZ při lži, když zpochybnili jeho argument, že jeden nadkritický blok by nemohl zajišťovat dodávky tepla pro města na Chomutovsku. Dusík raději loni v březnu rezignoval, než aby podepsal rekonstrukci elektrárny Prunéřov v podobě předložené společností ČEZ. Její návrh však o několik týdnů později odsouhlasila nová ministryně životního prostředí Rut Bízková.

Tušimice před dokončením

Komplexní obnova prunéřovské elektrárny navazuje na předchozí projekt v nedalekých Tušimicích, kde ČEZ zrekonstruoval čtyři 200megawattové bloky. První tři jsou již v provozu, poslední má být připojen do sítě do konce roku.

S prvními výsledky modernizovaných bloků je ČEZ spokojený. Účinnost výroby elektřiny dosahuje 41 procent proti původním 33 procentům. Výrazně klesly také emise. "Například při posledním měření tuhých znečišťujících látek u bloku 22 jsme se dostali na hranici schopností je změřit, jak byly nepatrné," pochvaluje si ředitel elektrárny Otakar Tuček.

Na druhou stranu se uvádění obnovených bloků v Tušimicích do provozu opozdilo zhruba o rok proti původnímu plánu a překročen byl také původní rozpočet. Svou roli zde sehrála nezkušenost dodavatelů - jednalo se o první projekt svého druhu v Česku.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.