Není na tom nic neobvyklého, ale české banky to vychází draho. Například belgická banka KBC odčerpala takto za dva roky od své české dcery dvě a půl miliardy korun navíc.
Až do června 2009 si zmiňované služby ČSOB zajišťovala sama, pak však musela na příkaz „shora“ vyčlenit oblast informačních a telekomunikačních služeb (ICT) a převést ji pod společnost KBC General Services.
Z výročních zpráv banky LN zjistily, že ještě v roce 2008 byly tyto náklady zhruba kolem jedné miliardy, po převodu pod KBC v roce 2009 vyskočily meziročně o 730 milionů na 1,74 miliardy korun.
ČTĚTE TAKÉ: |
V roce 2010 pak KBC zinkasovala za ICT služby další miliardu navíc, takže se celkové náklady vyšplhaly na 2,78 miliardy korun.
„Je to do očí bijící předražování. Za servis jednoho počítače platíme KBC přes čtyři tisíce korun měsíčně,“ řekl k tomu LN zdroj z ČSOB, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Česká banka nesouhlasí, naopak tvrdí, že převodem služeb ušetřila náklady na provoz. Belgická KCB každopádně čerpá peníze vydatně i oficiální cestou: jen loni stáhla ze své dceřiné banky na dividendách 18 miliard korun.
ČSOB není jediná, kdo štědře podporuje svého vlastníka. Peníze za služby ICT zasílá do centrály rakouské Erste Group i Česká spořitelna. V roce 2010 podle výroční zprávy činily její náklady na ICT služby 2,6 miliardy korun.
Víc ale zjistit nelze, spořitelna údaje tají. „Tyto informace považujeme za interní,“ sdělil LN mluvčí banky Jan Holinka. Zcela zřetelným tokem peněz za ICT se nemůže pochlubit ani Komerční banka.
Loňské náklady spojené s ICT podporou byly u ní sice „jen“ 848 milionů korun, není ale jasné, jak velký podíl zajišťuje její matka Société Générale. Česká národní banka tvrdí, že má situaci pod kontrolou.
