Lidovky.cz

EU má jednání s Řeckem dost. Země se stále rozhoduje

Ekonomika

  15:15
ATÉNY/PRAHA - V den, kdy řecké politiky čeká další jednání o podmínkách získání záchranného úvěru, život v zemi ochromila 24hodinová generální stávka. Partneři Řecka v eurozóně jsou z neustálých odkladů už nervózní a německá kancléřka Angela Merkelová do Atén vzkázala, že na další rozmýšlení už není čas.

Nastupuje krajní pravice pomalu k moci? foto: Reuters

Řecká vláda dokončuje finální text dohody s mezinárodními věřiteli na podmínkách druhého úvěrového programu. Svůj návrh předloží na podvečerní schůzce šéfů koaličních stran, řekli novinářům nejmenovaní vládní činitelé.

Řecko prodalo poukázky za 20 miliard korun

Řecko v aukci prodalo krátkodobé pokladniční poukázky v objemu 812,5 milionu eur (asi 20,3 miliardy Kč) se splatností šest měsíců. Tamní agentura pro správu dluhu uvedla, že průměrný úrok nepatrně klesl a dosáhl 4,86 procenta, zatímco v předchozí aukci, která se konala zhruba před měsícem, činil 4,90 procenta.

Jejich vyjádření naznačuje, že vláda již jednání s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem dokončila a záchrana Řecka před bankrotem teď závisí na postoji řeckých politiků. "Řecká vláda pracuje na konečném dokumentu, o němž budou ještě dnes diskutovat političtí vůdci," řekl agentuře Reuters vládní činitel, který si nepřál být jmenován.

Noční jednání

Předcházelo tomu bezvýsledné celonoční jednání premiéra Lukase Papadimose s věřiteli z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), které bylo ukončeno až nad ránem.

Řecké strany měly o rozhodnutí ohledně přijetí dohody s mezinárodními věřiteli původně diskutovat už v pondělí, jednání ale byla bez uvedení důvodů odložena na dnešek. "Řešení musíme najít už dnes," řekl agentuře Reuters zdroj z řecké vlády.

ČTĚTE VÍCE:

Řečtí politici musejí dohodnout rozsah úsporných opatření, která po nich vyžaduje mezinárodní inspekce. Ta dohlíží na to, jak Řecko plní dohodnuté podmínky, díky nimž Atény mohou čerpat záchranný úvěr. Inspekci tvoří takzvaná "trojka", což jsou zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF.

Nový plán: vázaný účet

Deník Financial Times (FT) informoval o novém francouzsko-německém plánu, podle kterého by měl být zřízen tzv. vázaný účet. Do něho by směřovala finanční pomoc a nešla by tak přímo Aténám.
Nový fond by měl zajistit vyplacení držitelů řeckých dluhopisů a zabránit panice na finančních trzích v případě stažení pomoci. V případě nedodržování přísných reformních požadavků ze strany Řecka by mohly být prostředky z účtu odebrány.

Ministr financí Evangelos Venizelos otevřeně připouští, že jednání s představiteli zmíněné "trojky" se nevyvíjejí dobře. "Ta jednání jsou bohužel tak tvrdá, že jakmile se uzavře jedna kapitola, otevře se druhá," řekl. Zahraniční věřitelé žádají, aby Řecko zásadně omezilo státní správu, snížilo minimální mzdu a přijalo řadu dalších opatření, která mají posílit konkurenceschopnost řecké ekonomiky.

Navrhované kroky téměř jistě povedou k dalšímu poklesu životní úrovně, která se už tak dost snížila po zavedení prvních úspor. Politici přitom narážejí na odpor veřejnosti, která je čím dál agresivnější. Život v Řecku komplikují protesty v ulicích. Policie v Aténách dokonce použila slzný plyn proti stovkám demonstrantů.

Sníží se minimální mzda o pětinu?

Na stole mimo jiné zůstává otázka snižování minimální mzdy, která v současnosti činí 751 eur (cca 18.700 korun) hrubého měsíčně a kterou pobírá 300 tisíc Řeků. Podle současného návrhu by měla klesnout o 20 až 22 procent, za to by ale měl zaměstnancům zůstat 13. a 14. plat.

Řecký kabinet již v některých oblastech mezinárodním věřitelům vyhověl. Oznámil, že počet zaměstnanců ve veřejné správě by se měl snížit do konce roku o 15 tisíc.

Bez půjčky nebude mít Řecko na splácení dluhu

Zadlužená země od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, loni v říjnu si s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Právě o něm se teď horečně jedná.

Řecko přitom nemá času nazbyt; už 20. března má splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (asi 362,1 miliardy Kč). Pokud si nezajistí i druhý záchranný úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. S vysokou pravděpodobností by se tak po druhé světové válce stalo první zemí v Evropě, která bude nucena vyhlásit státní bankrot.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.