Lidovky.cz

Evropany škrty unavují. Jinou volbu ale nemají, píší New York Times

Ekonomika

  11:18
NEW YORK - Evropané od Prahy přes Paříž po Amsterodam dali podle deníku The New York Times masově najevo, že mají dost hlubokých rozpočtových škrtů vynucených dluhovou krizí eurozóny.

Demonstrace v Belgii foto: Reuters

Přes sílící protesty v ulicích evropských měst a rostoucí podporu pro krajně levicové a nacionalistické strany ale není jasné, jaká by měla být alternativa přísné rozpočtové politiky.

ČTĚTE TAKÉ:

Vystřídání škrtů většími vládními výdaji podle amerického deníku automaticky ekonomický růst nezajistí. "Poslední věc, kterou tyto ekonomiky potřebují, je stimul na podporu hospodářství financovaný dluhy," míní hlavní ekonom německého finančního ústavu Commerzbank Jörg Krämer.

Evropských států v recesi neustále přibývá

Vlády v zemích, jako je Španělsko, mají již nyní potíže financovat současné zadlužení, natož sehnat prostředky na případnou podporu ekonomiky. Německo je naopak jedinou velkou zemí v eurozóně, která by si kvůli tomu mohla dovolit zvýšit deficit. Není tam ale k tomu vůle. Postrádalo ji i Nizozemsko. Přinejmenším do okamžiku, kdy se tam v pondělí kvůli sporu o rozpočet zhroutila vláda.

Stále více evropských zemí ale balancuje na hraně recese, anebo se do ní už propadlo, jako například v pondělí Španělsko. I politická elita kontinentu si tak podle The New York Times klade otázku, zda Německo a Evropská centrální banka nezašly příliš daleko v důrazu na to, že předpokladem růstu je fiskální disciplína.

Podle Lagardeové jsou škrty gólem do vlastní branky

"Jednota eurozóny je pod tlakem, protože ostatní Evropané nesnáší německý svatouškovský přístup, podle něhož všechny země evropské měnové unie musejí dodržet slib snížit své rozpočtové deficity na tři procenta hrubého domácího produktu či méně," uvedl deník. Připomenul, že Němci měli na konci roku 2011 skromný rozpočtový schodek ve výši jednoho procenta HDP.

ČTĚTE DÁLE:

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová v sobotu na zasedání organizace ve Washingtonu uvedla, že celosvětová nerozlišující honba za škrty nakonec bude gólem do vlastní branky. Zároveň ale uznala, že evropské vlády nejsou ve snadné situaci. Většina z nich prostě nemá zdroje na financování veřejných projektů nebo sociálních programů, jež utlumily bolest způsobenou vysokou nezaměstnaností a klesajícími mzdami.

Problémem eurozóny je nedůvěra ke zdravým rozpočtům

Připomněl, že chabý stav evropské ekonomiky potvrzují čerstvé důkazy. Nově je v recesi Španělsko, které se tak přidalo k Itálii, Belgii, Nizozemsku, ale i České republice stojící mimo eurozónu. Podle některých odhadů mohlo v recesi v prvním čtvrtletí skončit i Německo. Oficiální údaje ale ještě nejsou k dispozici.

Ve Francii voliči v prezidentských volbách podpořili socialistu Francoise Hollanda, který slíbil odložit snahu o vyrovnání rozpočtu. Místo toho horoval za zaměstnání více učitelů i policistů a podporu průmyslu. V Praze pak demonstrovalo kolem 90 000 lidí, aby vyjádřili nedůvěru ve vládu, která škrtá v rozpočtu, zvyšuje daně a čelí obviněním z korupce. Politická krize se nevyhnula ani opatrnému Nizozemsku.

Zapojte se do diskuze! Nově přes SMS

Německo ale i přes tyto známky nepokojů podle všeho nadále trvá na rozpočtové přísnosti. Prezident Bundesbanky Jens Weidmann v pondělí uvedl, že klíčovým problémem eurozóny je nedostatek důvěry v rozumnost zdravých rozpočtů. Jediným řešením je podle něj dát veřejné finance do pořádku.

"V podstatě není alternativy," řekl bankéř, který je vlivným členem rady ECB. "Nemůžete se propůjčovat z dluhu. Jediným slibným přístupem je proškrtat se z něj," podotkl. Jeho názory jsou v Německu široce sdíleny.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.