Nepotvrdily se tak obavy ze zaplavení tamního trhu práce levnou silou ze zahraničí, ale došlo na varovná slova odborníků, podle nichž Německo otevřelo svůj trh příliš pozdě. Na své limity zatím narážejí také první projekty, jak přilákat učně ze sousedních středoevropských států.
Revoluce nenastala
Německé úřady očekávaly, že po 1. květnu 2011 do země za prací zamíří ročně 100 tisíc až 180 tisíc občanů unijních nováčků, kteří do společenství vstoupili v roce 2004. Podle Spolkového úřadu práce jich ale v prvním roce bylo jen 63 tisíc, norimberský Institut pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti (IAB) jejich počet odhaduje na zhruba 80 tisíc. Obě instituce navíc upozorňují, že část těchto zaměstnanců v Německu působila už předtím a pouze legalizovala svůj pracovní pobyt.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Rozhodně nenastala žádná revoluce a nejsme zaplaveni pracovníky z Východu," komentoval roční bilanci liberalizace německého pracovního trhu Herbert Brücker z IAB.
"Moudrá Británie a Irsko otevřely trh práce už dříve, tam odešlo mnoho migrantů a další je následují," zdůvodnil šéf Spolkového úřadu práce Frank-Jürgen Weise, proč se prognózy nenaplnily. Lidé ze střední a východní Evropy mají podle něj navíc na ostrovech menší jazykové problémy, protože angličtina se ve východní části starého kontinentu učí jako první cizí jazyk.
Čechy omezuje neznalost němčiny
Neznalost němčiny je i podle člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komora Bernarda Bauera jedním z důvodů, proč se za prací do Německa vydal jen omezený počet Čechů. "Mzdová hladina na obou stranách hranice se stále více vyrovnává a mnoho Čechů dává přednost životu ve svém důvěrně známém prostředí," doplnil další příčinu.
Asi dvě třetiny lidí z nových členských zemí EU, kteří si nově našli práci v Německu, pocházely podle Spolkového úřadu práce z Polska, 13 procent jich bylo z Maďarska a z Česka sedm procent. Nejvíce jich působí na jihu a západě Německa: v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku, kde pracují hlavně ve stavebnictví a ve výrobě.
Navzdory faktu, že výsledná čísla o počtech uchazečů o práci z Východu zůstala za očekáváním, hodnotí Brücker efekt otevření německého pracovního trhu pozitivně. Středo- a Východoevropané podle něj v některých regionech snížili nedostatek pracovních sil, se kterým se potýká celá země. "Ti, co k nám přicházejí z Východu, jsou navíc stále kvalifikovanější," dodal expert IAB, podle něhož se podíl vysokoškoláků mezi přistěhovalci za posledních deset let zvýšil z 20 na 45 procent.
Poptávka je po učních
S nedostatkem zájemců bojují v Německu ale také učňovské profese. Ve Spolkové republice funguje takzvaný duální systém, kdy je výuka učňů spojena s prací v konkrétní firmě. Ta mladému adeptovi na výuční list dává plat a hradí i náklady na výuku. Poptávka po učňovských oborech mezi Němci ale v posledních letech upadá, a to hlavně na bývalém komunistickém východě země.
Velké naděje na zlepšení tohoto stavu vkládaly tamní profesní komory také do otevření pracovního trhu, který umožnil přijímat zájemce o vyučení ze střední a východní Evropy. Tyto komory se zaměřily hlavně na sousední Poláky a Čechy. Jejich získávání však naráží na své hranice, jak nedávno upozornil saský regionální deník Freie Presse.
Řemeslná komora v Saské Kamenici (Chemnitz) například zprostředkovala práci a vyučení u tamních elektrotechnických a stavebních firem devíti mladým Čechům. Vydrželi v nich jen tři. Důvodem jsou podle šéfa komory Frederika Karstena jazykové problémy a úzké vazby na rodiny v Česku. "Zjistili jsme, že to funguje jenom v případě, že se podaří překonat jazykové překážky a připojí se rodiče," uvedl Karsten. Saskokamenická komora je podle něj i přesto odhodlána v projektu získávání českých učňů pokračovat.
