Hůř než Česku na tom bylo s propadem ekonomiky jen Maďarsko (- 1,3 procenta), ukázala aktuální data Eurostatu. U osmi zemí Unie, mezi kterými je i zadlužené Řecko, však Eurostat data neuvedl. Podle evropských statistiků hospodářství celé Evropské unie i eurozóny mezičtvrtletně stagnovalo.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dá se čekat, že právě třeba Řecko by na tom mohlo být v tomto směru také hůře než Česko, neboť meziročně u něj Eurostat hlásí v prvním čtvrtletí propad o 6,2 procenta. Mezičtvrtletní data u něj i dalších sedmi zemí ale chybí.
Česká ekonomika se v prvních třech měsících roku propadla o jedno procento i v meziročním srovnání. V tomto směru jde pak o sedmý nejhorší výsledek mezi 20 státy, u nichž jsou údaje dostupné. Kromě zmiňovaného Řecka byl větší pokles zaznamenán i v Itálii, na Kypru, v Nizozemsku, v Portugalsku a z nečlenských zemí eurozóny v Maďarsku.
HDP ovlivnil i propad stavebnictví
Vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty a HDP byl podle úřadu negativně ovlivněn i dalším propadem přidané hodnoty v odvětví stavebnictví. "V běžných cenách HDP vzrostl o více než dvě procenta, což však bylo zcela eliminováno zvýšením úhrnné cenové hladiny o 3,2 procenta," konstatovali statistikové.
"Pokles HDP byl do jisté míry důsledkem mimořádného vývoje dvou jindy relativně stabilních složek. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví poklesla tvorba hrubé přidané hodnoty v penzijních fondech a také u pojišťoven. Propad druhé složky, spotřební daně z tabákových výrobků, byl důsledkem předzásobení ve 4. čtvrtletí v reakci na letošní zvýšení daňové sazby, což se promítlo zejména do mezičtvrtletního srovnání," uvedl Český statistický úřad.
Vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty a HDP byl podle úřadu negativně ovlivněn i dalším propadem přidané hodnoty v odvětví stavebnictví. "V běžných cenách HDP vzrostl o více než dvě procenta, což však bylo zcela eliminováno zvýšením úhrnné cenové hladiny o 3,2 procenta," konstatovali statistikové.