"Zaměřujeme se na firmy, u kterých je podezření, že mají nainstalovaný nelegální software. Vycházíme částečně z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," uvedl Hlaváč.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nelegální software používají hlavně malé a střední podniky
Největší riziko nelegálního používání softwaru je u společností s více než deseti a méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě. BSA hrozí, že pokud vedení oslovených firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující.
"Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," dodal Hlaváč.
Pokud bude letos firma stíhána za užívání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 286 tisíc korun, což je o desetinu více než loni. Nejvyšší kompenzace se zatím pohybovaly mezi 500 a 700 tisíci korun. Právní experti aliance odhadují, že letos průměrná výše odškodnění poroste rychleji než dříve kvůli novému zákonu o trestní odpovědnosti firem, který umožňuje stíhání celého podniku a ne jen konkrétních osob.
V minulých letech na výzvu zareagovaly dvě pětiny firem
Business Software Alliance firmy obesílala i v minulých letech. Na její výzvu zareagovaly asi dvě pětiny z oslovených 25 tisíc podniků.
Mezi nejčastěji užívaný nelegální software ve firmách patří operační systémy a kancelářské aplikace Microsoftu, antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk). Míra softwarového pirátství v Česku loni klesla o jedno procento na 35 procent.
