„Co sklidím, to prodám na tržišti. Měsíčně získám zhruba tři sta temů. Až dozraje ostatní ovoce a zelenina, prodám toho víc,“ říká Řek Stelios, který už prodává jen za temy. Za vydělané 'alternativní peníze' si pak kupuje ryby, maso nebo kořalku.
Transakce jsou evidovány v počítači
Systém výměny zboží nefunguje nijak složitě. Bankovky ani mince fyzicky neexistují, každý obchodující má svůj účet a transakce se zanášejí do počítače.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na počátku voloské měny stál pětapadesátiletý zubní laborant Yannis, který je v současné době bez práce. „Důvod, proč jsme s tím začali, byla krize. Nejde jenom o peníze. Hlavně jsme chtěli ve městě vytvořit sociální síť, ve které by si lidé navzájem pomáhali,“ vysvětlil Yannis zpravodajovi Českého rozhlasu.
'Šetříme eura, kterých moc nemáme,' říkají obyvatelé
S prohlubující se krizí se směnný obchod ve Volosu stává stále populárnější a registrují se do něj další a další lidé. Už teď má tisíc členů, z toho šest set obchoduje v temech naplno.
„Šetříme tak eura, kterých nazbyt moc nemáme,“ říká Yannis. „Pokud něco potřebuji, tak se nejdřív podívám, jestli bych to nemohl najít v naší síti. Až potom jdu do běžných obchodů.“
'Zboží je levnější, bez daní. Čistá výměna'
Další obyvatel města, Kostas, si systém také chválí: „Zboží je levnější. A nejsou tam žádné daně. Je to čistá výměna.“ Podle něj se jedná o nejlepší způsob, jak bojovat s krizí, protože podporuje lokální výrobce a pěstitele.
Jediné, čeho se vološští bojí, je zásah státu, který by mohl v případě rozšíření do dalších měst tento systém zarazit.