Lidovky.cz

Konec amerického snu. V USA už příležitosti nečekají, varuje Stiglitz

USA

  15:53
WASHINGTON - Spojené státy byly považovány za zemi příležitostí, nyní se ale potýkají s rostoucí nerovností a politickým systémem, který zvýhodňuje bohaté na úkor ostatních a vytváří sociální napětí. Tvrdí to americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii foto: Reuters

"Spojené státy tvrdě pracovaly na vytvoření amerického snu o zemi příležitostí. Ale nyní je tento sen mýtem," napsal Stiglitz v deníku Financial Times.

Sociální rozdíly rostou

Zdůraznil, že nerovnost ve Spojených státech je největší za skoro století a mezera mezi lidmi s průměrným příjmem a lidmi na vrcholu roste. "Spojené státy se považovaly za zemi střední třídy, ale to již není pravda," napsal.

ČTĚTE TAKÉ:

"Dnes šance dítěte závisejí na příjmech jeho rodičů víc než v Evropě nebo v kterékoli rozvinuté průmyslové zemi, z nichž jsou k dispozici údaje." Podle Stiglitze ekonomové vysvětlovali vysoké příjmy teorií, podle níž je dostávají lidé s větším přínosem pro společnost.

"Ale lidé, kteří skutečně naši společnost transformovali vědomostmi, které jsou základem pro technologický pokrok, vydělávají relativně almužnu. Připomeňme si třeba vynálezce laseru nebo objevitele DNA. Inovace lidí na Wall Streetu, kteří byli dobře odměněni, zavedly globální ekonomiku na pokraj zkázy. A tito finanční podnikatelé odešli s ohromnými příjmy," uvedl Stiglitz a zdůvodňuje, že nefunguje ani teorie o "prosakování" peněz od lidí s vysokými příjmy dolů.

Rostoucí nerovnost není produktem rychlejšího růstu

K nerovnostem podle něj přispívají ve velké míře regulace finančního sektoru, které "umožňují agresivní půjčování a praktiky vedoucí ke zneužívání kreditních karet, které převádějí peníze zezdola nahoru".

"Stejně tak zákony o bankrotu upřednostňují deriváty," dodal s tím, že situaci zhoršují i "pravidla globalizace, v níž je kapitál mobilní, ale pracovníci ne". Tato pravidla posilují asymetrii ve vyjednávací pozici. "Firmy pohrozí odchodem ze země, pokud zaměstnanci neudělají velké ústupky," zdůraznil.

Američané byli přesvědčováni, že rostoucí nerovnost v příjmech je vedlejším produktem rychlejšího růstu, ale není to pravda, píše Stiglitz. Americká ekonomika rostla rychleji v desetiletích po druhé světové válce, kdy byly nerovnosti menší, než v období po roce 1980.

'Západní země mají nejvyšší míru rovnosti,' říká Stiglitz

"Podle učebnic můžeme mít rovnostářštější společnost, jen když se vzdáme růstu nebo efektivity. Bližší zkoumání ale ukazuje, že za nerovnost platíme vysokou cenu: přispívá k sociální, ekonomické a politické nestabilitě a k nižšímu růstu," napsal. Západní země s nejzdravějšími ekonomikami mají největší míru rovnosti, zdůraznil Stiglitz.

Aby se Amerika vyhnula dalšímu růstu nerovností, měla by podle něj přestat škrtat výdaje na státní školství a na další programy, které posilují příležitosti pro střední třídu a chudé. "Země si bude muset vybrat: pokud bude pokračovat jako v posledních desetiletích, nedostatek příležitostí bude znamenat rozdělenější společnost s nižším růstem a větší sociální, politickou a ekonomickou nestabilitou," zdůraznil Stiglitz.

Zapojte se do diskuze! Nově přes SMS

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.