V situaci, kdy měnová politika většiny centrálních bank zůstává expanzivní, se zmínímopolské ekonomice. Ta dokázala čelit nepříznivému globálnímu vývoji jak v roce 2009, kdy jako jediná z Evropské unie nesklouzla do recese, tak v roce 2011, kdy tempa růstu HDP přesahovala hranici čtyř procent.
Relativní uzavřenost polské ekonomiky a rozpočtové stimuly napomáhaly čelit nepříznivému globálnímu vývoji. Tomu odpovídala i měnová politika, jež měla oproti zbytku Evropy restriktivnější charakter. Zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu na 4,75 procenta z počátku května však bylo pro trhy překvapením, jelikož polská ekonomika v průběhu prvního pololetí již vykazovala jisté známky zpomalení, následně potvrzené snížením tempa růstu HDP za první čtvrtletí 2012 na 3,5 procenta.
Inflace se sice aktuálně stále nachází nad inflačním cílem, nicméně za druhé čtvrtletí 2012 jižmírně zpomalila těsně pod čtyři procenta.
Na svých posledních dvou zasedáních centrální banka již ponechala sazbu na neměnné úrovni. Domnívám se, že květnové zvýšení sazby bylo pouze jednorázovou záležitostí, a že v nejbližších kvartálech se měnová politika bude spíše uchylovat k opětovnému uvolnění. Důvody jsou podle mého názoru zřejmé: letošní očekávané zpomalení HDP ke třem procentům, relativně vysoká nezaměstnanost a nutnost snižovat rozpočtový deficit poté, co v roce 2011 dosahoval 5,1 procenta HDP.