Lidovky.cz

MMF: Eurozóna dělá pro zastavení krize málo

Ekonomika

  14:30
WASHINGTON - Eurozóna zatím neudělala dost pro to, aby zabránila dalšímu šíření dluhové krize. Ve své zprávě o dopadech evropské dluhové krize to uvedl Mezinárodní měnový fond. Vyzval proto státy eurozóny, aby se k řešení krize postavily úplně jinak než dosud.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. foto: Reuters

MMF přitom bez obalu říká, že krize už ohrožuje celou eurozónu i některé menší státy, které s ní bezprostředně sousedí.

MMF se ve zprávě snaží popsat postup dluhové krize a také provázanost hospodářské politiky mezi pěti zeměmi, které jsou považovány za klíčové z hlediska globální ekonomiky. Jsou to Spojené státy, Čína, Japonsko, Velká Británie a eurozóna jako celek. Fond zkoumal, jak se tyto státy ovlivňují navzájem a jak ovlivňují zbytek světa.

ČTĚTE TAKÉ:

Fond dospěl k závěru, že krize v eurozóně je zdaleka největším problémem, s nimž se teď činitelé potýkají. MMF přitom pro účely vypracování zprávy kontaktoval zástupce 35 zemí, mezi nimi i pár těch, které patří mezi mladé trhy, takzvané emerging markets. Sondoval i v České republice, Brazílii, Indii, Jihoafrické republice, Turecku, Rusku, Jižní Koreji, Polsku, Mexiku a Saúdské Arábii.

'Navzdory pokroku se neudělalo dost'

"Navzdory pokroku, jehož se dosáhlo s ohledem na problémy, zde převládá názor, že se neudělalo dost, aby se zastavilo šíření (finančního) stresu a snížila se interaktivita mezi fiskální politikou, hospodářským růstem a bankami," stojí ve zprávě MMF.

Měnový fond nasimuloval i nejhorší možný scénář, který by mohl eurozónu potkat. V takovém případě by se mohl hrubý domácí produkt eurozóny kvůli dalším potížím snížit až o pět procentních bodů, pokud politici nezačnou jednat a krize se ještě zhorší.

Pokud by se krize v eurozóně prohloubila, dopady na nejchudší země světa by podle odhadu MMF byly v jednotlivých zemích různé. Někde by se situace zhoršila jen mírně, jinde naopak velmi výrazně. Potřeba vnějšího financování by se ale pro tyto země do konce příštího roku patrně zvýšila o nějakých 27 miliard dolarů (asi 553 miliard korun).

Globální ekonomiku ohrožuje i 'fiskální útes'

Eurozóna ale podle MMF není pro globální ekonomiku jediným důvodem k obavám. Problémy by příští rok mohl způsobit i takzvaný "fiskální útes", jak říkají Američané situaci, která může nastat, když se tamní politici neshodnou na zvýšení limitu pro zadlužení. Pak se totiž spustí automatické rozpočtové škrty. Blíží se konec platnosti rozsáhlých daňových úlev, vláda ale zatím neučinila adekvátní fiskální změny.

Většina analytiků předpokládá, že Kongres nebude "fiskální útes" řešit dřív, než bude v USA po kongresových a prezidentských volbách. To znamená v listopadu.

K Číně MMF uvedl, že slabší růst investic, byť nutný k vyvážení nabídky a poptávky, nepříznivě zasáhne obchodní partnery i ceny. Pokles růstu investic o jeden procentní bod bude mít podle MMF značné dopady na asijské dodavatele, triviální ale v takovém případě prý nebudou ani dopady na Japonsko a Německo.

Vysoké veřejné zadlužení Japonska může způsobit rychlou změnu nálady na trzích, Velké Británii pak měnový fond radí učinit další kroky ke zpevnění finančního systému a ke zvýšení důvěry v tamní banky.

MMF také uvedl, že zatím nelze jednoznačně prokázat, zda uvolňování měnové politiky v USA, Evropě a Japonsku má negativní dopady na takzvané mladé tržní ekonomiky. Ty si stěžují na rychlý příliv kapitálu, který je podle nich mnohdy jen spekulativní, nepříznivé jsou prý i dopady na růst cen komodit, včetně rizika vzniku cenových bublin.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.