Lidovky.cz

Šéf řecké státní firmy skončil. Nechtěl snížit platy

Evropa

  21:20
ATÉNY - Řecká vláda odvolala z funkce šéfa státní společnosti LARCO, která se zabývá produkcí niklu. Prezident a výkonný ředitel firmy Anastasios Barakos přišel o práci, neboť odmítal zaměstnancům snížit platy. Snížení platů státních zaměstnanců je jednou z podmínek, aby Řecko dostalo od zahraničních věřitelů další část finanční pomoci.

Ilustrační foto foto: ČTK

Ministerstvo financí uvedlo, že Barakos byl požádán, aby rezignoval pro nerespektování zákona. "On nezavedl legislativu, která vyžaduje snížení platů napříč celým veřejným sektorem," stojí ve sdělení, z něhož citovala agentura Reuters.

ČTĚTE TAKÉ:

Barakos se k rozhodnutí ministerstva bezprostředně nevyjádřil. LARCO je jedním z největších producentů niklu na světě.

Zástupci ministerstva sdělili, že všem státním společnostem bylo v roce 2011 oznámeno, aby v nadcházejících dvou letech snížily platy zaměstnanců o 35 procent. Hned v prvním roce měly jít platy dolů o 25 procent, což je v souladu se snižováním platů ve státní službě.

Nařízení ignoroval

Barakos podle úředníků odepsal s tím, že jeho podnik by tomuto nařízení neměl podléhat a pokyn se rozhodl ignorovat. Státní firmy v Řecku přitom zcela běžně vyplácejí mnohem vyšší platy, než je obvyklé v hlavním státním sektoru.

Jedním z hlavních cílů vládní koalice je plnit sliby, které země dalo zahraničním věřitelům. Jde hlavně o závazek vypořádat se s těmito státními podniky, jejichž provoz je velmi nákladný. Vláda má zajistit, aby tyto firmy byly buď uzavřeny, anebo se vzájemně sloučily. Jednou z možností je i privatizace.

Nejnovější statistika ukázala, že míra nezaměstnanosti v Řecku v květnu vystoupila na nový rekord 23,1 procenta. V rámci Evropské unie je to druhá nejvyšší nezaměstnanosti, vyšší už má jen Španělsko.

Řecko zavede pracovní rezervy

Řecko se chce vrátit k někdejšímu plánu, který počítá s vytvořením takzvaných pracovních rezerv. Do rezerv má být převedena část současných státních zaměstnanců, kteří by určitou dobu pobírali část mzdy a poté by byli propuštěni. Mohlo by se to týkat až 40.000 lidí. Plán má zemi pomoci ušetřit 11,5 miliardy eur (asi 289 miliard Kč), což výměnou za uvolnění další finanční pomoci požadují mezinárodní věřitelé.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.