Milionům dnešních průměrně vydělávajících Němců hrozí po odchodu do důchodu chudoba. Varovala před tím německá ministryně práce a sociálních věcí Ursula von der Leyenová ve snaze o získání podpory pro svou důchodovou reformu. Tu ale odmítají koaliční partneři, opozice, odbory i sociální svazy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle propočtů ministerstva hrozí po roce 2030 každému zaměstnanci v Německu, který pobíral 2500 eur (zhruba 62 000 Kč) hrubého měsíčně nebo méně, odpracoval 35 let na plný úvazek a soukromě si nespořil na penzi, že od státu dostane jen základní rentu 688 eur (asi 17 000 Kč). Stejně mohou dopadnout i ti, kteří pracovali 40 let a nevydělávali víc než 2200 eur (necelých 55 000 Kč) hrubého za měsíc.
Populace stárne
Na vině je očekávané stárnutí populace a ubývání lidí v produktivním věku a současně plánované snižování odvodové sazby na důchody. Dotknout se to přitom může až třetiny německých zaměstnanců, kteří nyní pracují na plný úvazek. Nejohroženějšími profesemi jsou pečovatelé, zdravotní sestry, prodavači, vychovatelé, pekaři nebo pokrývači.
"Tito lidé se budou muset s nástupem do důchodu vydat na sociální úřad," varovala von der Leyenová v dopise mladým unionistům (CDU/CSU), kterým chtěla vyvolat diskusi o takzvané příspěvkové rentě, již ministryně prosazuje. Na jejím základě by se minimální důchod pro tuto skupinu zaměstnanců při splnění předepsaných podmínek, včetně povinného soukromého penzijního připojištění, zvedl na 850 eur (přes 21 000 Kč).
Proti se ale staví část poslanců za konzervativní CDU/CSU, podle nichž to bude představovat obrovskou sociální zátěž pro budoucí generace. "Problém demografické změny se desetiletí podceňuje a nyní by to měla zaplatit mladá generace," nesouhlasí s plány ministryně za CDU šéf mladých unionistů Philipp Missfelder. Podle koaličních svobodných demokratů (FDP) není pro takové opatření v německém důchodovém systému dostatek peněz.
Chudoba hrozí i střední vrstvě
Opoziční sociální demokraté (SPD) a Zelení zase považují podmínky pro získání vyšší renty za příliš přísné, že na ni zaměstnanci beztak nedosáhnou. Šéf SPD Siegmar Gabriel proto vyzval vládu, aby raději ustoupila od svého záměru snižovat příspěvek na důchody.
ČTĚTE DÁLE: |
"Pokud spolková vláda nezastaví střemhlavý pád penzijních příspěvků, bude hrozit chudoba nejen těm s minimálními platy, nýbrž široké střední vrstvě.
A tady nepomůže žádná příspěvková renta," přidala se členka vedení odborů DBG Annelie Buntenbachová.
Podle von der Leyenové si neplatí žádné penzijní připojištění 40 procent těch zaměstnanců, kteří nevydělávají přes 2500 eur. To je podle ní 1,8 milionu lidí. Za důvod označila skutečnost, že až doposud nevěřili, že se jim to vyplatí. Německé sociální svazy však tvrdí, že si nepřispívají na stáří jednoduše proto, že na to nemají dost peněz.
Německá hranice chudoby? Pod 787 eury
V roce 2010 se za hranici chudoby u jednočlenné domácnosti v Německu považoval měsíční příjem pod 787 eur (dnes okolo 19 500 Kč).
Důchodovou reformu prosazuje i česká vláda. Poslanci letos schválili spuštění druhého pilíře penzijního systému, který počítá s převodem části peněz ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech, už od příštího roku. To ale zamítl Senát ovládaný opoziční ČSSD. Vládní koalice proto musí veto horní komory přehlasovat v Poslanecké sněmovně.
