Závěr byl jasný: pro další růst cen akcií je potřeba, aby Fed dále nafukoval svou bilanci pumpováním peněz do ekonomiky. Výše uvedená logika vlastně říká: aby akcie rostly, musí se ekonomice dařit tak špatně, aby centrální banka sáhla po velmi nestandardním opatření.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jak se vyvíjely akcie za celou dobu kvantitativního uvolňování? Ceny amerických společností obchodovaných na burze (index S&P 500) vzrostly od roku 2009 o 60 %. Co stálo za tímto růstem? Tržby společností vzrostly o 17 %. To nějak nesedí, viďte. Ale nás investory do akcií přece nezajímá, o kolik vzrostly tržby. Nás zajímá, o kolik se zvýšil zisk společnosti. A růst zisků společností odpovídal zhruba růstu cen akcií. A tedy ne bilanci Fedu.
Rychlejší růst zisků, než je růst tržeb, samozřejmě znamená, že rostou marže společností. To je dalším často zmiňovaným tématem akciových investorů a analytiků. Marže totiž skutečně výrazně narostly. Ve srovnání s patnáctiletým průměrem jsou o více než pětinu vyšší.
Pokud ceny akcií z velké části rostly díky růstu marží, pak naprosto přirozenou otázkou je, zda jsou tyto vysoké marže udržitelné. Nedojde k jejich poklesu na dlouhodobý průměr. Pokud ano, pak by to přece znamenalo relativně výrazný pokles i cen akcií.
Tak o tom zase příští týden.