Ambicí bylo, aby jednotný dohled nad 6000 bankami v eurozóně začal fungovat už od ledna příštího roku. Právě reálně fungující jednotný bankovní dohled je podmínkou, aby záchranný fond eurozóny ESM mohl přímo rekapitalizovat evropské banky v potížích. To zajímá v současné době hlavně země jako Španělsko či Irsko.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vznik jednotné supervize pod záštitou Evropské centrální banky (ECB) je jedním z dílů rodící se bankovní unie. Dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Zatímco u dohledu už jsou na stole konkrétní návrhy, tak u zbylých dvou dílů tomu tak není. Řada zemí včetně Česka ale tlačí na to, aby se o všem rozhodovalo společně.
Český premiér Petr Nečas (uprostřed)
Zleva premiéři ČR Petr Nečas
"My nesouhlasíme s tím přístupem, s tou salámovou metodou, teď schválit jednotný dozorový mechanismus SSM a pak teprve se vracet k tomu zbytku," řekl před summitem premiér Petr Nečas. Praha chce záruky, že vznik bankovní unie nebude destabilizovat finanční sektor v Česku. Jde třeba o to, aby zahraniční majitelé českých bank nemohli z českých ústavů "vytahovat" v případě potíží dobrá aktiva a vylepšovat si tím vlastní bilanci. Pokud by ČR záruky nedostala, je připravena vznik bankovní unie vetovat.
Tento summit žádné definitivní rozhodnutí o bankovní unii nepřinese. Jasněji by v této věci mělo být až na prosincové vrcholné schůzce.
