Dodržování nařízení o ozelenění půdy (tzv. greeningu) bude na dobrovolné bázi. Kdo by se jím však nebude řídit, ztratí nárok na část dotace. Za porušení zásad se z nich odečte až 30%. O problému, který trápí také slovenské zemědělce, informoval server sme.sk.
Čeští zemědělci se k myšlence greeningu staví negativně. "Tuto myšlenku jednoznačně odmítáme. Miliarda lidí ve světě hladoví, proto je nesmysl omezovat pěstování plodin. Také se klade důraz na využití půdy pro energetické účely, například bioplynové stanice, které spalují biomasu. V celosvětovém měřítku je greening obrovskou chybu. Vezme-li dopad na českého zemědělce, bude mít o 7 procent nižší výnos, který nedokážou peníze z dotací pokrýt," řekl Jan Záhorka z Agrární komory ČR.
Návrat k zásadám trojpolního hospodářstvíZanechání půdy ladem je způsob obhospodařování, který je známý už od středověku. Cílem je, aby půda nebyla jednostranně vytěžovaná a obohatila se o humus. Podstatný je v dnešní době enviromentální dopad, který s sebou greening nese. "Když pomůžu půdě, pomůžu také životnímu prostředí. Zvyšuje se také biodiverzita krajiny," vyjmenovává výhody nařízení agrární analytik Petr Havel. |
O konkrétních podobě greeningu se zatím ještě stále vedou diskuse. Nařízení se má týkat veškeré zemědělský půdy, a to bez omezení velikosti plochy, která se obhospodařuje. Sady a vinice by však zahrnovat nemělo, jelikož spadají do jiné kategorie.
Možností, jak dodržet greening, se nabízí více. Nejjednodušší z nich je právě nechat půdu ladem. Uvažuje se také o zatravnění. Další variantou je pěstování luskovin, jetele nebo vojtěšky, které obohacují půdu o vzdušný dusík. "Mohla by se na pole také zasít plodina, která ji pomůže kultivovat je možné ji použít jako krmivo pro hospodářská zvířata," doplňuje agrární analytik Petr Havel.
Konečné slovo budou mít poslanci Evropského parlamentu. "Předpokládám, že do dvou měsíců bude o konečné podobě nařízení rozhodnuto, nemyslím si, že by neprošlo," předjímá Havel.
