Kypr se dohodl se zástupci věřitelské "trojky" na nové podobě kontroverzního jednorázového zdanění vkladů dnes večer. Bude se týkat nepojištěných vkladů nad 100.000 eur (2,57 milionu Kč) u kyperských bank. U největšího tamního finančního ústavu Bank of Cyprus půjde o dvacetiprocentní zdanění, u ostatních bank o čtyřprocentní.
Dohodu ještě bude muset schválit parlament. První body záchranného plánu pro ostrovní ekonomiku schválil v pátek pozdě večer. Poslanci na mimořádné schůzi schválili zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, zřízení fondu solidarity a restrukturalizaci bank.
Kyperští poslanci přitom tento týden odmítli původní návrh eurozóny, podle něhož se měly všechny vklady v zemi pod 100.000 eur zdanit 6,75 procenta a vklady nad touto hranicí deseti procenty. Takzvaný sestřih peněz na bankovních účtech měl vynést 5,8 miliardy eur, a doplnit tak zhruba desetimiliardovou mezinárodní pomoc.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kypru se po zamítnutí návrhu nepodařilo získat podporu v Rusku, jehož občané mají na ostrově donedávna považovaném za daňový ráj uložené značné prostředky, a vrátil se tak k vyjednávání s ostatními členy eurozóny. Jak přitom prohlásil evropský komisař Olli Rehn, nebyla již k dispozici "optimální řešení, jen obtížná rozhodnutí".
Euroskupina se bude situací na Kypru a jeho žádostí o finanční pomoc zabývat v neděli. Poté by měl opět zasednout kyperský parlament a posoudit novou dohodu. Pokud ji nepřijme, anebo pokud se dohoda na něčem zadrhne, přijde ostrov v pondělí o klíčovou nouzovou pomoc Evropské centrální banky.
Kypřané se považují za oběti EU
Kyperské banky by se tak ocitly bez hotovosti, což by pro zemi mělo nedozírné následky. Již nyní ale Kyprem zmítají obavy. Celý týden jsou zavřené banky, lidé stojí dlouhé fronty před bankomaty, ze kterých si ale jednorázově mohou vybrat jen 260 eur. Místní média informují, že kvůli nedostatku hotovosti se budou muset uzavřít benzinové čerpací stanice. Krize dopadá i na supermarkety, kterým docházejí zásoby.
Mnoho Kypřanů se považuje za oběti Evropské unie, a především Německa. Berlín podle těchto názorů zaujal vůči Kypru tak tvrdou vyjednávací pozici ne kvůli nelibosti nad pochybnými praktikami kyperských bank, ale kvůli tomu, aby vyslal signál dalším vzpurným členům EU, jako je Itálie a Španělsko.
Vůdce kyperské pravoslavné církve, arcibiskup Chrysostomos, pak rovnou vyzval k vystoupení své země z eurozóny. "Kypr je povinen podepsat to, co požadují věřitelé. Nyní je ale třeba přemýšlet, jak se co nejrychleji zbavit těch evropských ubožáků," řekl pro rozhlasovou stanici ?lpha 989.
