Depreciace koruny je ale kompenzuje. Z pohledu centrálních bankéřů se jedná o vítanou reakci. V obdobném duchu se v minulém týdnu vyjádřil viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Podle něj všechna rizika v české ekonomice ukazují protiinflačním směrem. Hampl zmínil zejména zklamání z dynamiky zahraničního obchodu, když únorové vývozy zaznamenaly pokles v meziročním vyjádření o 3,6 %, dovozy byly dokonce nižší o 4,4 %.
Takovýto vývoj odráží slabou domácí a slábnoucí zahraniční poptávku. Obdobně vyzněly i další zveřejněné ukazatele. Únorová průmyslová výroba byla meziročně o 5,7 procenta níže. Míra nezaměstnanosti sice v březnu klesla na 8,0 procent únorových 8,1 procenta. Ovšem výlučně díky sezónním faktorům. Po očištění o sezónní vlivy se naopak zvýšila. Není divu, tuzemská ekonomika je od počátku loňského roku v recesi, pracovní místa tedy spíše zanikají.
ČTĚTE TAKÉ |
Zřejmě nejvýznamnějším protiinflačním faktorem je pak současný inflační vývoj. Zatímco loňská průměrná inflace se nacházela na vysokých 3,3 procenta, březnová meziroční inflace stagnovala na únorových 1,7 procenta a nacházela se tak 0,3 procentního bodu pod prognózou ČNB. Korigovaná inflace měřící poptávkové inflační tlaky byla dle našich propočtů dokonce záporná ve výši 0,4 %. Důvody pro posílení koruny se tak opravdu hledají velmi obtížně.
