"Konečnou částku potřebnou na rekapitalizaci nemáme, ale náš odhad je takový, že banky budou do 31. července potřebovat 900 milionů eur," uvádí se v navrhovaném plánu reforem. Plán ale nevylučuje možnost další rekapitalizace.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru, takže nyní musí hradit většinu ztrát daňoví poplatníci.
Čas do červnaSlovinská vláda by o plánu reforem na ozdravení bankovního sektoru měla rozhodnout do 9. června. Podle některých expertů ale v návrzích chybí například stanovení rozpočtových schodků a způsob, jak chce vláda vytyčeného cíle dosáhnout. |
Tři velké domácí banky NLB, Nova KBM a Abanka Vipa nyní drží ztrátové úvěry v celkovém objemu zhruba sedmi miliard eur (asi 180 miliard korun), což je asi pětina slovinského hrubého domácího produktu. Vláda v rámci restrukturalizace bankovního sektoru zřídila konsolidační banku, do níž chce z těchto bank ztrátové úvěry převést.
Přesun většiny ztrátových úvěrů má začít v červnu. Konsolidační banka bude výměnou za ztrátové úvěry vydávat dluhopisy. Lublaň by podle navrhovaných plánů měla této "špatné bance" poskytnout záruky ve výši až čtyři miliardy eur.
Slovinsko pomoc nepotřebuje. Zatím
Slovinsko nedávno prodejem krátkodobých dluhopisů získalo asi 1,1 miliardy eur (zhruba 28,4 miliardy korun), což byl dvojnásobek původně očekávané částky. Po tomto prodeji teď země do konce roku potřebuje další dvě miliardy eur, aby pokryla rozpočtový schodek, rekapitalizaci bank a náklady na splacení dluhů.
Slovinská vláda tvrdí, že se obejde bez vnější pomoci. Podle některých ekonomů se Slovinci nakonec se záchranným fondem eurozóny dohodnou na preventivní úvěrové lince, aby uklidnili finanční trhy a snížili náklady na úvěry.
