"Maďarsko je na tom lépe," stojí na letácích. Někteří analytici se však ptají, jaká bude cena tohoto úspěchu. Dvě události skutečně podporují tvrzení na letáku a ospravedlňují Orbánovo odmítnutí přísných úsporných opatření.
První z nich je zpráva statistického úřadu, který oznámil, že ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta. Maďarsko se tak dostalo z druhé recese za posledních několik let.
OrbánomikaHlavním bodem "Orbánomiky", jak se politice Orbána někdy říká, je převod peněz ze soukromého sektoru spotřebitelům a veřejnému sektoru v naději, že se tím sníží rozpočtový deficit a docílí se ekonomického růstu. Mimo jiné Orbán donutil energetické společnosti snížit ceny energií, zdanil banky, fakticky znárodnil soukromé penzijní fondy a zavedl "krizovou daň", kterou musely zaplatit telekomunikační, energetické a maloobchodní společnosti, tedy sektory, ve kterých jsou silnými hráči zahraniční firmy. Přínos těchto kroků je však podle analytiků pouze krátkodobý. |
Druhá událost, která završila Orbánův nejlepší měsíc od roku 2010, kdy se ujal funkce, přišla tento týden. Evropská komise ve středu ukončila disciplinární řízení s Maďarskem kvůli nadměrným rozpočtovým deficitům.
Pro Orbána je tento vývoj politickým triumfem a zadostiučiněním poté, co Brusel, Mezinárodní měnový fond a řady analytiků předpovídaly, že jeho výstřední politika zemi zruinuje.
Jsou tu však i další zprávy. Meziročně ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,9 procenta a mnozí ekonomové se domnívají, že Orbánova politika může Maďarsko poslat do období velmi pomalého růstu. Důvodem je to, že ze země odehnala několik zahraničních investorů, jejichž peníze Maďarsko potřebuje k financování silnějšího oživení.
Podle mnoha ekonomů je také zatím příliš brzy na prohlášení, že maďarská ekonomika oživuje. Nicméně vývoz roste díky automobilovému průmyslu, který je jedním z mála, na který nedolehly Orbánovy daně. Zemědělci pak letos čekají lepší úrodu, což by mohlo také růst podpořit. A nařízené snížení cen energií způsobilo, že lidem zůstalo v peněženkách více peněz, inflace je nízká a důvěra spotřebitelů roste.
Maďarská, nebo evropská cesta?
Nejzranitelnější Maďarsko nyní zůstává v oblasti státního dluhu. Ten se pohybuje kolem 80 procent hrubého domácího produktu a je nejvyšší ze zemí střední Evropy. Stále je však menší, než má mnoho zemí západní Evropy.
Někteří lidé v Maďarsku prohlašují, že je čas na to zhodnotit, kdo má nejlepší přístup. Zda Orbán, nebo zákonodárci v Bruselu a MMF, kteří již dlouho Orbánovu politiku kritizují.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Pokud se podíváte na země jižní Evropy, které provedly učebnicové ortodoxní úspory, jsou nyní ve spirále recese," uvedl analytik Takarékbank Gergely Suppan. "Takže ve srovnání s tím jsme z toho vyvázli mnohem lépe."
Konejšení investorů
Dlouhodobý ekonomický výhled je však méně růžový kvůli dopadu Orbánovy politiky na investiční klima v zemi. Vláda se nyní snaží ujistit podnikatele, že nezavede žádná další drastická opatření, ale bude to trvat ještě chvíli, než se jí podaří obnovit důvěru investorů. Podle březnové zprávy MMF investice v Maďarsku klesly na nejnižší hodnotou za deset let.
Centrální banka tento týden uvedla, že přímé zahraniční investice v zemi se za loňský rok více než zdvojnásobily na 10,46 miliardy eur (269,2 miliardy korun). Růst však způsobily převážně finanční toky a rekapitalizace místních poboček zahraničních bank. Bez těchto peněz investice činily pouze 3,5 miliardy eur.
