Lidovky.cz

BEECROFT: Nejen úrokové sazby, ale i další kauzy v hledáčku

USA

  7:00
PRAHA - Odpouštím svým pravidelným čtenářům, kteří si myslí, že jsem v poslední době trochu posedlý úrokovými sazbami, obzvláště těmi, které vydává Fed. Uznávám. Ale na druhou stranu si myslím, že byste mohli odpustit i vy mně.
Úroky (ilustrační foto)

Úroky (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Nick Beecroft, hlavní analytik Saxo Bank

Za prvé proto, že obchodování s úrokovými nástroji je hlavní náplní mého hedge fondu C-View Global Macro Interest Rate Program a za druhé proto, že se velmi skromně domnívám, že aféra kolem omezení kvantitativního uvolňování Fedu je největší událost na burzách za poslední čtyři roky a devět měsíců.

Existují ale i jiné kauzy, které mohou zaměstnat vaši mysl. Abych se příliš nevzdalovat od mé obsese úrokovou sazbou, v prvé řadě je to Čína. Zde jsme byli nedávno svědky toho, jak domácí banky dostaly přes prsty, když Čínská lidová banka (PBOC) v rámci taktiky, kterou bezpochyby posvětila vláda, dopustila, že 20. června dosáhla reposazba pro likviditu poskytnutou přes noc a zajištěnou dluhopisy 13,8 %, tedy nárůst ze 2 až 3 % oproti minulému měsíci.

Cílem tohoto kroku bylo dát bankám jasný signál, že neomezená likvidita už nebude jen tak volně přitékat, obzvláště ne na financování půjček na nemovitosti.  Od té doby banka PBOC sice uvolnila nějaké peníze, ale sazby zůstávají i nadále vysoké. Proslýchá se, že PBOC dala bankám vědět, že je ochotná jim peníze poskytnout, pokud to bude potřeba, ale pouze na financování „reálných“ investic do ekonomiky, nikoliv na realitní spekulace.

V kombinaci s kroky Fedu jsou tyto události opravdu závažné a vyděsily trhy po celém světě. Zdá se, že se blíží konec doby neomezených levných financí. Místo, kde tento tah Číny asi nejvíce pocítí, je Austrálie. Zdá se, že čínská vláda bere nutnost změny vážně: odklonit se od realitních investičních fondů a od investic obecně a více se orientovat na osobní spotřebu. Podle mě je to recept na nižší poptávku po těch typech komodit, kterými disponuje právě Austrálie.

Gillardovou skolil César

Když už jsme u této „země štěstěny“, byli jsme zde svědky zavraždění Bruta, v šatech premiérky Gillardové, kterou skolil César, neboli bývalý premiér Kevin Rudd. To je ironie osudu. Jeho vlastní bodné rány už se zřejmě zahojily, oplatil Gillardové „dobro“, vrazil jí nůž do zad a opět stanul v čele vlády.

Když se to vezme kolem a kolem, negativní vliv tohoto převratu na šance australské labouristické strany zvítězit v letošních všeobecných volbách se vyruší díky větší popularitě Kevina Rudda u voličů, ale až se vše uklidní, bude mít lídr opozice Tony Abbott stále ještě poměrně slušný náskok, aby nakonec volby vyhrál. Je sice trochu kontroverzní osoba, která rozděluje Austrálii, ale v Británii jsme měli před pár lety také takového premiéra a byl úspěšný, nebo ne?

Vzhledem k tomu, že Tonyho dobře znám, jelikož jsme kolegové ze studií, jsem si jist, že Austrálie by v něm získala morálního, čestného, inteligentní a vlasteneckého lídra, kterému se v tomto stěží někdo vyrovná. Uměl také rozdávat tvrdé rány, tak pozor na něj na summitu G20.

Bude australský dolar dál slábnout vzhledem k souvislostem, které jsem tu popsal? Rebalance Číny skutečně problém je, stejně jako fakt, že úrokové sazby USA mohou začít růst dříve, než jsme čekali a mohou mít negativní vedlejší efekt na trhy nových asijských ekonomik (ty je třeba ještě vyčíslit). V každém případě bych teď konverzi australského a amerického dolaru nerad komentoval, ale kdyby mě někdo přesto násilím nutil, řekl bych, že před tím, než se vrátíme k paritě těchto měn, dočkáme se ještě poklesu na kurz 0,8.

Eurozóna opět na mušce

A jak je to s Evropou? Je to možná absurdní, i když typické, ale trhy měly v posledních týdnech oči jen pro jedno - budoucnost monetární politiky Fedu. Ještě absurdnější je, vzhledem k propadu na amerických trzích, že rostlo očekávání zvýšení úrokové sazby eurozóny. V určitém bodě začaly trhy s futures kontrakty očekávat, že ECB své sazby do června příštího roku zvýší o 0,5 %. Ani náhodou!

Markantní rozdíl mezi bohatstvím eurozóny a americkou ekonomikou se tak v průběhu tohoto roku ještě zvýrazní.  Členové ECB znovu zopakovali, že ECB je v podstatě připravená na záporné depozitní sazby. Na to ale nikdo nereagoval. S tím, jak utichá aféra kolem změn politiky Fedu a šok z nového opadá, budou trhy znovu zaznamenávat ještě větší rozdíly v úrokových sazbách, což negativně ovlivní vývoj měnového páru EURUSD.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.