"Loterijní zákon trochu pokulhává, jeho změnám se nebráníme. Myslíme si, že by se měla zavést povinná evidence hráčů, například čipovými kartami. Pokud bude hrát někdo sociálně slabý, tak mu buď z pozice státu nedám příspěvek nebo mu jako provozovatel zastavím hru," přiblížil svou představu Valenta a odkázal například na kurzové sázení, kde je podle něj už nyní registrace sázejících běžná.
Čipovou kartu by vydával provozovatel hracího zařízení, do seznamu hráčů by pak mohla nahlížet některá ze státních institucí. "Proto se musí změnit legislativa, aby stát do takových údajů nahlížet mohl," dodal Valenta, který prý sociálně slabé vidí v hernách nerad.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Takové hráče nechceme, nebudeme je vyhledávat a nebudeme je do heren pouštět. Pokud se změní zákon, tak uděláme naše zařízení pouze na čipové karty a sociálně slabým jednoduše hrát zakážeme. Bude to účinnější než plošné zákazy," poznamenal Valenta.
Hazard je v Česku velký sociální problém. Automaty v hernách a kasinech v Česku protečou ročně desítky miliard korun. Je v loňském roce vhodili gambleři do blikajících přístrojů zhruba 113 miliard korun, větší část peněz se hráčům vrátila zpátky na výhrách.
Přesto podle statistik ministerstva financí hráči v automatech loni prohráli celkem 24,8 miliardy korun. Výherní hrací přístroje povolované obcemi loni provozovalo 340 firem. Hry povolované ministerstvem financí provozovalo 109 společností. Ke konci letošního září ministerstvo financí evidovalo celkem 60 650 technických herních zařízení.
