Otázky kolem obchodu za 63,6 miliard korun rozvířila konspirační teorie, která se od minulého týdne šíří českým internetem. Podle ní měla PPF „vydělat“ na oslabení koruny, protože v této měně byla akvizice dohodnuta. Zisk zhruba 3,5 miliardy korun, který způsobil rozdíl v kurzu, měl být podle scénáře internetových konspirátorů částečně rozdělen mezi guvernéry ČNB, kteří devizovou intervenci spustili.
Sídlo Telefóniky O2 na pražském Žižkově.
Z této teorie vyplývá, že obchod by byl nevýhodný zejména pro španělskou Telefóniku, která by tak ze dne na den přišla o 5 procent z vyjednané sumy. Jak ale zjistil server Lidovky.cz, v madridské centrále společnosti propad kurzu koruny paniku nezpůsobil.
"Celková suma zahrnuje platbu jak v eurech, tak v korunách. Transakce je ošetřena podmínkami běžně využívanými při mezinárodním obchodu tohoto typu," potvrdil serveru Lidovky.cz zdroj z Madridu.
Podle několika zdrojů totiž bude platba provedena jak v korunách, tak v eurech. Navíc, první splátka bude uložena na španělské účty až po úplném dojednání obchodu a schválení evropskými úřady. K tomu by mělo dojít až v první polovině příštího roku. Drtivá většina peněz za prodej české a slovenské divize (v hodnotě 404 milionů eur) bude pak rozložená do splátek po dobu čtyř let.
ČNB: Budeme se tvrdě bránit
Skupina PPF spekulace na českých sociálních sítích popírá. „Akvizice 65,9 procenta podílu v Telefónica Czech Republic byla stanovena v českých korunách. Vývoj kurzu české koruny k zahraničním měnám tedy nemá na hodnotu této akvizice žádný vliv,“ řekl Právu mluvčí PPF Radek Stavěl.
Jak informovala agentura Bloomberg, Kellner uhradí akvizici prostřednictvím takzvaného syndikovaného úvěru od bank skupiny Société Générale v hodnotě zhruba 2,3 miliardy eur.
ČTĚTE TAKÉ: |
Špinavý obchod už dříve odmítla i centrální banka. „Na veřejnosti šířená, ničím nepodložená a zcela nepravdivá nařčení ČNB a členů její bankovní rady zpochybňují důvěryhodnost nezávislé tvorby měnové politiky, která je základním smyslem existence každé centrální banky. Proti takovým nepodloženým pomluvám se musíme a budeme tvrdě bránit,“ uvedl guvernér banky Miroslav Singer. „Majetkové poměry členů bankovní rady ČNB jsou vzhledem k zákonným požadavkům i bezpečnostním prověrkám pod veřejnou kontrolou,“ dodal v tiskovém vyjádření.
Trestní oznámení i vyšetřování BIS
Česká národní banka zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korun především kvůli hrozbě deflace. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. Zatím nakoupila centrální banka devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Singer v pondělí prohlásil, že další kroky zřejmě nebudou potřeba.
Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Kvůli oslabení koruny oznámily zdražování české cestovní kanceláře, nebo prodejci pneumatik či bytů.
Aktivista a právník v důchodu Josef Hörl už na bankéře podal trestní oznámení. Existuje podle něho podezření, že někteří obchodníci o snížení kurzu věděli dopředu a finančními machinacemi na něj vydělali. Důkazy k tomuto obvinění ale nemá.
Senátor a bývalý člen ČSSD a SPOZ se zase domnívá, že oslabení koruny mohlo být provedeno „za finanční výhody pro vedoucí pracovníky ČNB“. Požádal proto ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa o vyšetření intervence.
